Ve Varšavě proběhlo neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí
Ve dnech 30. a 31. ledna 2025 ve Varšavě jednali ministři spravedlnosti a vnitra. Sešli se poprvé za polského předsednictví, které započalo 1. ledna. Diskuse o justičních tématech zahrnovala následující okruhy: 1. Výzvy v oblasti právního státu a jejich dopad na vzájemnou spolupráci v oblasti spravedlnosti, 2. Budoucnost spravedlnosti: Představujeme si nové možnosti a 3. Důsledky ruských válečných zločinů na Ukrajině – včera, dnes a zítra.
Za Českou republiku se justiční části účastnil Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti, který k prvnímu okruhu věnovanému problematice právního státu v kontextu mezinárodní spolupráce v trestních věcech uvedl, že „současný legislativně-právní rámec Evropské unie poskytuje dostatečné zajištění pro nastolení rovnováhy mezi vzájemným uznáváním a ochranou lidských práv a platí to i pro praxi justičních orgánů. Členské státy musí respektovat různorodé právní systémy a rozhodnutí ostatních členských států a zároveň zajistit, aby byla chráněna základní práva jednotlivců. Jako příklad dobře vyváženého přístupu považujeme rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu, které je nástrojem jednoduchým, efektivním, a prakticky aplikovatelným, což bohužel neplatí o všech předpisech EU.“
Během pracovního oběda ministři diskutovali budoucí výzvy v oblasti justice, zejména z perspektivy široké veřejnosti. Ve svém vystoupení Karel Dvořák vedle zdůraznění opatření na podporu obětí trestných činů, zejména v důsledku domácího násilí a genderově podmíněných skutků, zvláště vyzdvihl význam probíhající digitalizace justice. „Ta totiž není pouze technickou záležitostí – je především prostředkem, jak přiblížit právo a justici občanům, usnadnit jim přístup k justici a právním informacím a učinit celý systém transparentnější, rychlejší a efektivnější. Občané nepotřebují složité teoretické koncepty, ale aktuální a srozumitelné informace, které jim pomohou orientovat se v právním prostředí a efektivně řešit jejich právní záležitosti. Spravedlnost není jen otázkou zákonů a soudních procesů, ale především důvěry občanů v systém. Evropská justiční spolupráce nabízí řadu užitečných nástrojů, ale je na společném úsilí členských států a institucí EU, abychom zajistili, že budou pro občany snadno dostupné a prakticky využitelné. Pouze tak dosáhneme toho, že spravedlnost bude nejen formálně dostupná, ale také vnímaná jako skutečně spravedlivá“, dodal.
Poslední část zasedání byla věnována justičním důsledkům ruských válečných zločinů na Ukrajině. Ministři si vyměnili zkušenosti s vnitrostátními opatřeními i příklady dobré praxe v přeshraniční spolupráci. Česká republika jednoznačně podporuje společné úsilí EU a kroky, které byly přijaty na evropské úrovni v souvislosti s vojenskou agresí rozpoutanou Ruskou federací na Ukrajině, včetně řádného vyšetřování a stíhání válečných zločinů. Za klíčové považujeme správné provedení směrnice o porušení omezujících opatření Unie ve všech členských státech ve spojení se směrnicí o vymáhání a konfiskaci majetku. V souvislosti s vyšetřováním trestných činů spáchaných na Ukrajině dosud na vnitrostátní úrovni evidujeme celou řadu kroků a opatření. Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Policie vede prověřování válečných zločinů. Byl vytvořen elektronický dotazník a zahájena jeho distribuce pro účely identifikace svědků válečných zločinů. Orgány České republiky spolupracují také s evropskými partnery. Policejní orgány vysoce oceňují spolupráci a podporu poskytovanou ze strany EUROPOLu, pokud jde o státní zástupce, spolupráce probíhá na úrovni EUROJUSTu. Česká republika je od samého počátku k ukrajinským uprchlíkům vstřícná a poskytuje jim pomoc a ochranu. Dočasnou ochranu v této souvislosti udělila již více než 380 000 osobám, podíl takových uprchlíků na počtu obyvatel České republiky činí více než 3,5 %, v tomto ohledu jsme mezi členskými státy v popředí.
Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
31. ledna 2025