Lobbista

Kdy mohu začít lobbovat? 

Oprávnění k lobbování vzniká dnem zápisu ze strany Ministerstva spravedlnosti do Registru lobbování, teprve po zápisu do registru může lobbista začít lobbovat. Výjimkou je přechodné období 30 dnů po vstoupení zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování v účinnost. V období od 1. 7. do 31. 7. 2025 tedy mohou lobbisté, kteří lobbovali již před 1. červencem, a do 31. července učiní prostřednictvím registru ohlášení Ministerstvu spravedlnosti, tuto činnost vykonávat bez zápisu v registru.

Jaké jsou podmínky zápisu do Registru lobbování?

Podmínkami zápisu do Registru lobbování jsou ohlášení lobbistické činnosti Ministerstvu spravedlnosti, prokázání totožnosti (přihlášením za pomoci prostředků elektronické identity), plná svéprávnost a též bezúhonnost. Podmínku plné svéprávnosti a bezúhonnosti si ověří Ministerstvo spravedlnosti samo. Lobbista v registru čestně prohlásí, že nebyl ani v cizině odsouzen za vybrané delikty. Jde-li o právnickou osobu, musí podmínky plné svéprávnosti a bezúhonnosti splňovat rovněž každý člen jejího statutárního orgánu.

Kdy není splněna podmínka bezúhonnosti?

Za bezúhonnou se pro účely zákona o regulaci lobbování nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro zvlášť závažný zločin nebo trestný čin pletich v insolvenčním řízení, zneužití informace v obchodním styku, zneužití postavení v obchodním styku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletich při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletich při veřejné dražbě, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství a zasahování do nezávislosti soudu, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Za bezúhonnou se nepovažuje ani osoba, která byla v cizině pravomocně uznána vinnou za čin, jehož znaky jsou obdobné znakům některého z trestných činů uvedených výše, a osoba, která je ve výkonu správního trestu nebo trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu lobbování. Co se týče odsouzení v cizině, jeho absenci osvědčuje daná osoba čestným prohlášením v rámci registru. Právnická osoba prohlašuje bezúhonnost i za členy svého statutárního orgánu.

Co musí obsahovat ohlášení lobbistické činnosti?

V případě fyzické osoby musí ohlášení obsahovat její jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa pobytu, datum narození, IČO (bylo-li přiděleno) a jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název osoby, v jejímž zájmu lobbista lobbuje (klient). U právnické osoby se analogicky jedná o její název, právní formu, adresu sídla, IČO a jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název osoby, v jejímž zájmu lobbista lobbuje (klient). Právnická osoba musí taktéž uvést jméno a příjmení osoby, jejímž prostřednictvím lobbuje (lobbujícího prostředníka). Lobbista – fyzická osoba uvede jméno a příjmení lobbujícího prostředníka, pokud jej k lobbování využívá.

Právnická osoba sice fakticky nemůže lobbovat bez lobbujícího prostředníka, avšak nelze po ní spravedlivě požadovat, aby jeho totožnost bezpodmínečně znala již v okamžiku ohlášení lobbistické činnosti, pokud ji dosud nevykonávala. V případě právnické osoby musí být lobbující prostředník v registru uveden nejpozději před započetím lobbování. 

Adresa místa pobytu ani datum narození fyzické osoby nejsou v registru veřejně viditelné.

Co se stane, když ohlášení lobbistické činnosti nebude obsahovat všechny povinné informace?

Ministerstvo spravedlnosti lobbistu ve lhůtě do 7 dnů od ohlášení vyzve k nápravě do 15 dnů od doručení výzvy. V případě, že ani v této lhůtě lobbista údaje nedoplní, bude zahájeno správní řízení a Ministerstvo spravedlnosti vydá rozhodnutí o tom, že oprávnění k lobování nevzniká. Na správní řízení se uplatní obecná právní úprava, tedy příslušná ustanovení správního řádu, včetně možnosti použití opravných prostředků.

Co se stane, když nebude splněna podmínka plné svéprávnosti či bezúhonnosti?

Ministerstvo spravedlnosti zahájí správní řízení a vydá rozhodnutí o tom, že oprávnění k lobování nevzniká. Na správní řízení se uplatní obecná právní úprava, tedy příslušná ustanovení správního řádu, včetně možnosti použití opravných prostředků.

Jak se bude do registru přihlašovat lobbista - právnická osoba?

Právnickým osobám budou po registraci zaslány přihlašovací údaje do datové schránky, v krajních případech na adresu sídla. Jen tímto způsobem lze zajistit autentizaci a přístup do registru pouze oprávněným osobám.

Jak se může zaregistrovat cizinec? 

Co se týče registrace cizinců, existují v zásadě dvě možnosti:

  1. Cizinec má:
    1. platné povolení k pobytu vydané na území České republiky, např. povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu (včetně karty zaměstnance), nebo
    2. vízum udělené na více než 90 dnů, nebo
    3. platné potvrzení o dočasném pobytu (vztahuje se pouze na občany EU).

Ve výše uvedených případech si cizinec může zřídit NIA ID (https://info.identita.gov.cz/Download/NavodNaZrizeniNIAIDaMEGproCizince_CJ.PDF; https://info.identita.gov.cz/Download/NavodNaZrizeniNIAIDaMEGproCizince_AJ.PDF), prostřednictvím něj pak provést ohlášení a dále se tímto způsobem přihlašovat do registru.

  1. U cizince není splněna žádná z podmínek uvedených výše, v takovém případě je potřeba při ohlašování do registru zvolit dlaždici Ohlášení lobbistické činnosti – cizinec. Při vyplňování tohoto formuláře neprobíhá ztotožňování, tedy není potřeba prokázat se prostředky elektronické identity. V těchto případech je však nutné osobu ztotožnit následně, a to prostřednictvím zaslání přihlašovacích údajů (jména a hesla), kterými se uživatel bude následně do registru přihlašovat, do datové schránky (kterou si může zřídit kdokoliv) nebo v krajním případě na adresu místa trvalého pobytu.

Jak může lobbista zaregistrovat do registru svého lobbujícího prostředníka?

Lobbující prostředník se musí zaregistrovat sám – obdobně jako lobbista. Musí být v registru za pomoci prostředků elektronické identity ztotožněn a ministerstvo musí ověřit jeho bezúhonnost. Lobbista pak konkrétního lobbujícího prostředníka uvede na svém „profilu“, stejně tak uvede lobbující prostředník „svého“ lobbistu. Vzájemná provazba se v registru projeví až ve chvíli, kdy ji obě strany potvrdí.

Kdy může lobbista začít využívat pro lobbování lobbujícího prostředníka?

Lobbista může začít využívat lobbujícího prostředníka až od chvíle jeho registrování v registru.

Co se stane, pokud se někdo vydává za lobbujícího prostředníka lobbisty, aniž by jím skutečně byl?

Takovému lobbujícímu prostředníkovi hrozí postih za neoprávněné lobbování, tedy pokuta až do výše 1 000 000 Kč. Pro lobbovaného by mělo být snadné si pomoci vyhledání v registru ověřit, že daná osoba není lobbujícím prostředníkem.

Může lobbující prostředník podat prohlášení o lobbistické činnosti?

Povinnost periodicky podávat prohlášení o lobbistických kontaktech je vázána pouze na lobbistu. Lobbující prostředník tak nemůže prohlášení podat, nicméně může jej v registru pro lobbistu připravit. Je však odpovědností lobbisty zajistit, aby prohlášení obsahovalo všechny povinné informace, a aby bylo podáno včas.

Co dělat v případě změny údajů uvedených v Registru lobbování?

Před pokračováním v lobbování je třeba tuto změnu vyznačit v Registru lobbování, jinak hrozí pokuta do výše 300 000 Kč.

Co dělat, když přestanu splňovat podmínky plné svéprávnosti či bezúhonnosti?

Takovou skutečnost je třeba do 10 dnů ode dne, kdy nastane, oznámit Ministerstvu spravedlnosti, které ji následně vyznačí v registru, čímž zanikne oprávnění k lobbování. Dozví-li se Ministerstvo spravedlnosti o takové skutečnosti jinak, o zániku oprávnění k lobbování dotčenou osobu bezodkladně vyrozumí a může též udělit pokutu do výše 300 000 Kč.

Jaké jsou další důvody zániku oprávnění k lobbování?

Dalšími důvody zániku oprávnění k lobbování jsou smrt nebo zánik lobbisty (právnické osoby).

Kdy budu zapsán/a do Registru lobbování při řádném ohlášení lobbistické činnosti a co bude bezprostředně následovat?

Při splnění všech podmínek budete Ministerstvem spravedlnosti registrován/a do 7 dnů od ohlášení. Právnické osobě budou prostřednictvím datové schránky zaslány přístupové údaje do registru, fyzické osoby do registru vstupují za využití prostředků elektronické identity. Pokud ale podáte ohlášení do 30 dnů od 1. 7. 2025, lhůta pro Ministerstvo spravedlnosti je prodloužena na 30 dnů od ohlášení. Dále obdržíte jedinečný bezvýznamový identifikátor sloužící pro identifikaci v registru. Každá osoba zapsaná v registru jako lobbista nebo fyzická osoba, jejímž prostřednictvím lobbista lobbuje, je identifikována pouze jedním identifikátorem.

Co znamená pojem "soustavnost"?

Činnost je vykonávána soustavně, pokud není vykonávána zcela nahodile nebo jednorázově. Znak soustavnosti je tedy splněn tehdy, pokud se jedná o činnost vykonávanou ve větším rozsahu, opakovaně nebo systematicky. Podstatný je záměr lobbisty lobbovat soustavně. Registrovat se totiž musí ještě předtím, než začne lobbovat.

Co se stane, když lobbista soustavně lobbuje bez oprávnění?

Ministerstvo spravedlnosti Vám může uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč, nebo do výše 3 % hodnoty aktiv, pokud jste právnickou osobou, dále zákaz činnosti a zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

Co je "přímé ovlivnění"?

Přímé ovlivnění spočívá zpravidla v bezprostřední komunikaci lobbisty (případně prostřednictvím lobbujícího prostředníka) s lobbovaným. K lobbování dochází, spočívá-li smysl komunikace ve snaze ovlivnit jednání lobbovaného.

Kdo je klient (osoba, v jejímž zájmu lobbista lobbuje)?

Identifikace osoby, v jejímž zájmu lobbista lobbuje (klienta), zpravidla nebude činit problém v případě profesionálních lobbistů. Oproti tomu v případě lobbujících komor či svazů s někdy i desítkami tisíc členů je třeba odlišit zhruba tři typové situace.

1) První možnost zahrnuje lobbování v zájmu celé členské základny nebo její převážně většiny, například snahu o snížení daňové zátěže podnikajících právnických osob. V takovém případě není třeba klienta do registru zapisovat – lze dovodit, že prosazovaný zájem je zájmem lobbisty samotného.

2) Druhou variantou je lobbování ve prospěch určitého sektoru (části členské základny), které je žádoucí v registru zachytit buď obecnou formulací typu „členové z řad výrobců a prodejců v oblasti automobilového průmyslu“, nebo uvedením konkrétní sektorové organizace-kolektivního člena (profesní organizace, svazu, cechu apod.).

3) Ve třetím případě se bude jednat o zprostředkované zastupování zájmů konkrétní fyzické či právnické osoby s vysokým vlivem na činnost dané lobbující organizace (komory, svazu), kdy cílem lobbování může být dílčí technická změna zákona konvenující právě úzce vymezeným zájmům této osoby. Takovou osobu je pak třeba uvést v registru jako klienta.

Výše uvedené platí ve vztahu k ohlášení lobbistické činnosti a k podávání jednotlivých prohlášení za lobbovací období.

Využití jednorázových prostředníků

Lobbista může lobbovat pouze osobně nebo prostřednictvím tzv. lobbujícího prostředníka, kterého za tímto účelem registroval v registru. Právnická osoba může lobbovat pouze prostřednictvím lobbujícího prostředníka. Využití vícero „jednorázových“ lobbujících prostředníků tedy bez dalšího neznamená, že se nejedná o soustavné lobbování podle zákona.

Lobbista je proto povinen registrovat i prostředníka, kterého využije jen jednorázově, ledaže jde o takového, kterého využije vedle jiných registrovaných prostředníků, např. z důvodu jeho expertízy (odborných vstupů a stanovisek) a aniž by se takový jednorázový prostředník („expert“) lobbování sám aktivně účastnil. Takový prostředník („expert“) pak nemusí být uváděn ani v prohlášení o lobbování, kde bude uveden pouze skutečně lobbující přítomný registrovaný prostředník.

Také v případě, že lobbista využívá k lobbování lobbujícího prostředníka, posuzuje se naplnění znaku soustavnosti na straně lobbisty, nikoliv prostředníka.

Jaké povinnosti musí lobbista a lobbující prostředník plnit ve vztahu k lobbovanému?

Lobbista i lobbující prostředník musí lobbovaného na počátku lobbování upozornit, že jsou lobbistou (prostředníkem) podle zákona o regulaci lobování, a uvést, v čím zájmu a za koho lobbují. Pokud o to lobbovaný požádá, je mu lobbista/prostředník povinen tyto údaje bezprostředně potvrdit písemně. Porušení těchto povinností se trestá pokutou do výše 50 000 Kč.

Kdy začíná příprava dokumentu spadajícího do definice lobbování?

Pojem přípravy je třeba vykládat široce v tom smyslu, že zahrnuje již samotnou iniciaci přípravy dokumentu ze strany lobbisty, pokud tato splňuje definiční znaky lobbování, neboť opačný výklad by vyjímal z regulace časté situace, kdy lobbisté sami nastolují agendu.

Týká se lobbování také unijních předpisů či funkcionářů působících v unijních institucích?

Nikoliv výše uvedené nespadá do zákonných definic lobbovaných a dokumentů, ve vztahu ke kterým je možné lobbovat.

Kdy musí lobbista uložit prohlášení lobbisty do Registru lobbování?

Prohlášení lobbisty musí lobbista uložit do registru lobbování nejpozději do 30 dnů od konce lobbovacího období či zániku oprávnění k lobbování. Za lobbovací období se považuje období od 1. ledna do 30. června a od 1. července do 31. prosince příslušného kalendářního roku.

Musí lobbista zaznamenávat i neúspěšný lobbing?

Ano, lobbistické kontakty se zaznamenávají bez ohledu na to, zda bylo lobbování účinné, či nikoliv. To samé platí pro lobbované a záznamy, které vedou v legislativní stopě.

Co má dělat lobbista, který v uplynulém lobbovacím období vůbec nelobboval?

Absence lobbování nic nemění na povinnosti podat prohlášení lobbisty, kde se tato skutečnost uvede namísto lobbistických kontaktů. V Registru lobbování svou povinnost podat tzv. negativní prohlášení lobbista splní dvěma jednoduchými kliknutími.

Kdo zpracovává prohlášení lobbisty v případě využití lobbujícího prostředníka?

Registr lobbování technicky umožňuje přípravu prohlášení lobbisty lobbujícím prostředníkem, avšak odpovědnost za jeho podání a splnění zákonných požadavků stále nese pouze lobbista, který může prostředníkův návrh prohlášení libovolně upravovat.

Jak dlouho se v Registru lobbování uchovávají prohlášení lobbisty?

Prohlášení lobbisty se v registru lobbování uchovávají po dobu 8 let, poté se provede jejich výmaz.

Co se stane, když lobbista neuloží prohlášení do Registru lobbování ve stanovené lhůtě?

V takovém případě může Ministerstvo spravedlnosti uložit pokutu do výše 300 000 Kč, zákaz činnosti a zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Pokud by lobbista tento přestupek zopakoval do 36 měsíců od právní moci rozhodnutí o vině, horní hranice pokuty se zvyšuje na 1 000 000 Kč nebo do výše 3 % hodnoty aktiv právnické osoby.

Co se stane, když lobbista o sobě či o osobě, v jejímž zájmu nebo prostřednictvím které lobbuje, uvede v Registru lobbování nebo v ohlášení Ministerstvu spravedlnosti nepravdivé nebo neúplné údaje?

Ministerstvo spravedlnosti v takovém případě může udělit pokutu do výše 300 000 Kč.

Co je individuální občanská iniciativa?

Individuální občanskou iniciativu bude od lobbování odlišovat zejména skutečnost, že v jejím případě se bude jednat o činnost jednotlivce nereprezentujícího žádný skupinový zájem, která je zpravidla (nikoliv nutně) jednorázová. 

Ze své povahy by individuální občanská iniciativa měla být vyhrazena toliko pro fyzické osoby. Spolky, sdružení, asociace a jiné subjekty sdružující osoby nebo majetek nemohou uvedenou výjimku využít s ohledem na skutečnost, že se v případě jejich aktivit nejedná o iniciativu individuálních (jednotlivých) občanů.

Kdy dojde k výmazu z Registru lobbování?

Ministerstvo spravedlnosti vymaže z Registru lobbování údaje o lobbistovi po uplynutí 8 let ode dne zániku oprávnění k lobbování, nedojde-li v mezidobí k opětovnému zápisu do registru.

Výjimky z lobbování

V ustanovení § 2 odst. 2 zákona lze najít celou řadu standardizovaných procesů a situací, na které zákon věcně nedopadá. Níže uvádíme specifika některých výjimek, kterým je potřeba věnovat pozornost.

§ 2 odst. 2 písm. a) a c)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

- plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního, služebního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k České republice nebo souvisejících s výkonem činnosti takové osoby v orgánu České republiky,

- plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k územnímu samosprávnému celku nebo při výkonu činnosti fyzické osoby v orgánu územního samosprávného celku,

Výjimka se vztáhne pouze na situace, kdy daná osoba skutečně plní úkoly, které má „v popisu práce“. Vyňata z působnosti zákona tak automaticky není jakákoliv aktivita, kterou někdo vyvíjí např. v pracovní době, ale ve skutečnosti nesouvisí s plněním pracovních úkolů. Pokud tak např. starosta bude na schůzkách s politiky prosazovat novelu školského zákona umožňující slučování škol v jednotlivých obcích, o lobbování se jednat nebude. Pokud by však takový starosta prosazoval, aby nebyla zavedena daň z mimořádných zisků určitých společností, o lobbování se jednat bude.

Mezi pracovněprávní nebo obdobný vztah lze řadit i dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti.  

 § 2 odst. 2 písm. b)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

- plnění úkolů vyplývajících z pracovněprávního nebo obdobného vztahu fyzické osoby k právnické osobě, kterou stát převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu, nebo při výkonu činnosti fyzické osoby v orgánu takové právnické osoby, směřuje-li vůči lobbovanému podle § 4 odst. 1 písm. d), e), p), q), s) nebo t) působícímu v ministerstvu,

Ve vztahu k uvedené výjimce platí výše uvedené, přičemž se navíc vztahuje pouze na komunikaci vůči lobbovaným působícím pouze v ministerstvech (bez ohledu na právní vztah k dotčené právnické osobě), nikoliv v jiných úřadech.

§ 2 odst. 2 písm. d) a e)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

  • jednání komor Parlamentu a jejich orgánů,
  • jednání orgánu politické strany nebo politického hnutí,

Do výše uvedené výjimky nespadne neformální komunikace (kuloární jednání) mezi lobbistou a lobbovaným, při které není přítomen prvek veřejnosti nebo kolegiátního dohledu, byť by k ní došlo v prostorách komor Parlamentu či jejich orgánů a v průběhu jejich jednání nebo v bezprostřední souvislosti s ním.

Poslanecké a senátorské kluby mezi orgány komor v souladu s judikaturou Ústavního soudu řazeny nejsou; výjimka se ve vztahu k nim tedy neuplatní.

§ 2 odst. 2 písm. f) a g)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

  • komunikaci prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků,
  • výkonu petičního práva nebo individuální občanské iniciativy,

Jestliže se komunikace směrem k lobbovaným odehrává prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků (včetně široké veřejnosti přístupných příspěvků na sociálních sítích) nejedná se o lobbování.

Výkon petičního práva má jasná pravidla vymezená zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. O individuální občanskou iniciativu se pak může jednat pouze v případě, že za prosazováním nějakého zájmu stojí skutečně jednotlivec, nikoliv zájmová skupina.

§ 2 odst. 2 písm. h)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

  • uplatňování připomínky k návrhu právního předpisu nebo koncepčního dokumentu a vypořádání takové připomínky podle pravidel pro přípravu právních předpisů nebo koncepčních dokumentů,

Uplatňování připomínek k návrhům právních předpisů a koncepčních dokumentů se řídí zejména Legislativními pravidly vlády a Jednacím řádem vlády. V souladu s těmito pravidly je také to, je-li připomínka uplatněna ze strany připomínkového místa, které není tzv. „povinné“, i elektronicky nebo v listinné podobě, tj. nikoliv prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu. Podmínkou je, že dotyčné „nepovinné“ připomínkové místo bylo předkladatelem osloveno a vyzváno k zaslání připomínek.

Podstatná je provazba na výjimku podle § 11 odst. 6 zákona, která stanoví, že lobbista nemusí v prohlášení uvádět takový lobbistický kontakt, který se týkal návrhu nebo požadavku uplatněných jako připomínka v meziresortním připomínkovém řízení prostřednictvím elektronické knihovny. Výjimka z prohlášení se tedy z povahy věci nemůže uplatnit na situaci uvedenou výše a „nepovinná“ připomínková místa.

Zatímco prosazování návrhů a požadavků v průběhu meziresortního připomínkového řízení (podle aplikovatelných pravidel) vůbec není lobbováním, po jeho skončení se již o lobbování jedná (lobbista tak musí např. lobbovaného před lobbováním upozornit na skutečnost, že je lobbistou a v čím zájmu lobbuje). Jestliže se však pozdější lobbování v podstatných znacích překrývá s připomínkou, která byla tím samým lobbistou (případně členem lobbisty, který je asociací či komorou, uvedeným u připomínky)

  • uplatněna v meziresortním připomínkovém řízení, a to
  • prostřednictvím elektronické knihovny legislativního procesu,

nemusí lobbista takové lobbování vykazovat v prohlášení lobbisty. Lobbovaný však takový kontakt v legislativní stopě uvede, jelikož se jedná o lobbování.

Jestliže připomínky uplatňuje připomínkové místo, které s žádostí o vstupy osloví také lobbistu, nejedná se ze strany lobbisty o lobbování, jelikož chybí prvek přímého ovlivnění lobbovaného, kterým není připomínkové místo, nýbrž gestor předkládaného materiálu.

§ 2 odst. 2 písm. l)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

  • konzultaci předcházející předložení návrhu právního předpisu do meziresortního připomínkového řízení, která byla iniciována lobbovaným,

S posledně jmenovanou výjimkou souvisí také výjimka podle písmene l). Konzultace předcházející předložení návrhu právního předpisu (nikoliv tedy koncepčního dokumentu) do meziresortního připomínkového řízení, která je iniciována lobbovaným (přičemž taková iniciace může směřovat i vůči jednotlivému konkrétnímu lobbistovi) není lobbováním. Navzdory tomu, že se o lobbování nejedná, je lobbovanému uložena povinnost i takovýto kontakt zaznamenat do legislativní stopy (§ 12 odst. 4).

§ 2 odst. 2 písm. i) a j)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

  • jednání poradního orgánu vlády nebo ústředního správního úřadu,
  • jednání pracovního orgánu poradního orgánu vlády nebo ústředního správního úřadu, jsou-li seznam členů a zápisy z jednání pracovního orgánu nebo jím přijatá usnesení uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup,

Oproti výjimce pro činnost probíhající na jednání poradního orgánu vlády či ústředního správního úřadu, která se uplatní bez dalšího, v případě pracovních orgánů těchto poradních orgánů musí být zároveň veřejně dostupný (a to způsobem umožňující dálkový přístup) seznam jejich členů a dále buď zápisy z jednání, nebo alespoň jimi přijatá usnesení.

§ 2 odst. 2 písm. k)

Činnost podle odstavce 1 není lobbováním podle tohoto zákona, pokud k ní dochází při

  • veřejné konzultaci,

Veřejné konzultace mohou probíhat během celého legislativního procesu i před jeho začátkem. Definičními znaky veřejné konzultace je široké veřejnosti dostupná pozvánka a volný přístup na ni. V praxi se tedy může jednat také o kulaté stoly či veřejná slyšení.