23. červen patří whistleblowerům

Dne 23. června slavíme Světový den whistleblowerů, tedy osob, které se nebojí upozornit na protiprávní jednání na pracovišti.

Whistlebloweři (oznamovatelé) jsou osoby, které oznamují protiprávní jednání, k němuž došlo v tzv. pracovním kontextu. Vzhledem k tomu, že právě whistlebloweři jsou nezřídka nejblíže závažným protiprávním jednáním, ale zároveň se často ocitají ve zranitelné pozici, je na místě je chránit. Včasné upozornění whistleblowerů na nekalosti na pracovišti totiž může významně přispět k ochraně soukromého i veřejného zájmu – životního prostředí, majetku, finančních prostředků nebo dokonce lidských životů. 

Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, jehož smyslem je právě vytvoření právního rámce a zakotvení pravidel pro předcházení rizikům, kterým mohou být oznamovatelé kvůli svému jednání vystaveni, platí v České republice už téměř dva roky. Zákon definuje oznamovatele jako osobu, která oznámí jakýkoliv trestný čin, přestupek s horní hranicí sazby pokuty alespoň 100 000 Kč, porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů nebo porušení právních předpisů týkajících se jedné ze zákonem vyjmenovaných oblastí. K oznamovanému protiprávnímu jednání zároveň musí dojít u osoby, pro kterou oznamovatel vykonává nebo vykonával práci nebo jinou obdobnou činnost.

Co dalšího zákon do českého prostředí přinesl?

• Ochranu před odvetou (např. před ztrátou zaměstnání, šikanou na pracovišti nebo snížením mzdy);
• Zjednodušení postavení oznamovatele před soudem v případech týkajících se odvetných opatření;
• Povinnost větších organizací zavést a nastavit spolehlivý vnitřní systém pro oznamování;
• Možnost podat oznámení o protiprávním jednání prostřednictvím tzv. externího oznamovacího systému, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti jakožto gestor ochrany oznamovatelů a správce tzv. externího oznamovacího systému pravidelně vyhodnocuje fungování zákona v praxi. Z výročních zpráv za roky 2023 a 2024 vyplývá, že dle poznatků ministerstva nejsou povinné subjekty – oproti někdejším obavám spojeným se vstupem zákona v účinnost – zahlcovány smyšlenými či šikanózními oznámeními.

Ministerstvo spravedlnosti obdrželo v roce 2024 celkem 156 oznámení, z nichž 59 spadalo do působnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Oznamovatelé, jejichž oznámení nebylo považováno za oznámení ve smyslu zákona o ochraně oznamovatelů, nejčastěji nesplnili podmínku osobní působnosti zákona, neboť nebyli v potřebném právním vztahu k subjektu, jehož jednání považovali za protiprávní. Protiprávní jednání oznamovaná Ministerstvu spravedlnosti se z naprosté většiny týkala porušování pracovněprávních předpisů, jakož i samotného zákona o ochraně oznamovatelů. Oznamována byla nicméně i závažná trestná činnost. Kontrolní činnost na úseku ochrany oznamovatelů, jakož i případné řízení o přestupcích, jsou vykonávány příslušnými oblastními inspektoráty práce a Ministerstvem spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti dosud uložilo jednu pokutu povinnému subjektu, a to za vystavení oznamovatele odvetnému opatření.    

Pravidelně aktualizované informace o zákonu o ochraně oznamovatelů a aktivitách Ministerstva spravedlnosti v této oblasti naleznete na https://oznamovatel.justice.cz/.

Ministerstvo spravedlnosti