Ministři pro justici a vnitřní věci EU se sešli na neformálním zasedání

Ve dnech 22. a 23. ledna 2026 se v Nikósii na Kypru konalo neformální zasedání ministrů pro justici a vnitřní věci. Jednalo se o první zasedání za kyperského předsednictví v Radě EU. Ministři spravedlnosti se zabývali třemi hlavními tématy, konkrétně možnostmi vymáhání výnosů trestné činnosti, přeshraničnímu navracení nezákonně odvezených kulturních statků a alternativám k trestu odnětí svobody mladých drogově závislých pachatelů. Za Českou republiku se jednání účastnil Adam Šimice, náměstek ministra spravedlnosti.

Pokud jde o posílení procesu vymáhání majetku v měnícím se finančním prostředí, debata ministrů vycházela z hodnocení aktuální situace, kdy přeshraniční organizovaná trestná činnost a z ní generované výnosy podle Europolu dosahují hodnoty nejméně 139 miliard EUR ročně, a představují tak vážnou hrozbu pro Unii, legální ekonomiku a společnost jako celek. Nízká úspěšnost vymáhání výnosů z trestné činnosti podkopává odrazující účinek celého systému. Podle Europolu zůstává konfiskace nezákonných výnosů navzdory značným investicím do zdrojů a posílení právních předpisů na nízké úrovni. Zločinecké a teroristické skupiny využívají složité přeshraniční vlastnické struktury a velmi rychle přesouvají peníze a další aktiva po celé EU a do třetích zemí. Přitom používají například digitální měny a jiná virtuální aktiva nebo decentralizované finance a nelicencované operátory.

 „Pokud jde o trestní justici, Česká republika se na oblast vymáhání majetku v posledních letech intenzivně zaměřuje, a to také v návaznosti na přijaté unijní akty a mezinárodní standardy. Výzvu pro Českou republiku a jistě i další členské státy představuje probíhající implementace směrnice EU č. 2024/1260 o vymáhání a konfiskaci majetku, která posiluje stávající unijní pravidla a kterou musí členské státy provést do 23. listopadu 2026. Intenzivně vnímáme význam vymáhání majetku zahrnující postupy vysledování a identifikaci, zajištění, správu a konfiskaci majetku souvisejícího s trestnou činností, a to nikoli pouze ve vztahu k odčerpání majetku jako takovému, ale i pro boj proti trestné činnosti obecně, zejména pak organizované trestné činnosti. Finanční zisky jsou typickým motivem a členské státy by měly zajistit, že se trestná činnost finančně nevyplatí,“ uvedl náměstek Adam Šimice ve svém vystoupení.

Navázala diskuze na téma zvolené kyperským předsednictvím, a to přeshraniční navracení nezákonně odvezených kulturních statků prostřednictvím občanskoprávní spolupráce. Většina delegací EU uvedla, že se nebrání dalším debatám o této problematice, nicméně před jakoukoli případnou legislativní změnou na úrovni EU by bylo nutné řádně analyzovat stávající situaci a zpracovat studii dopadů. Současně členské státy podpořily posilování praktické spolupráce příslušných orgánů a agentur při identifikaci a postihování nezákonného obchodování s kulturními statky na základě stávajícího právního rámce. Podobně vystoupila i Česká republika.

Během pracovního oběda ministři měli možnost podělit se o vnitrostátní zkušenosti s alternativami k trestu odnětí svobody mladých drogově závislých pachatelů. Trestní postih mladistvých má svá významná specifika. Jim ukládaná opatření mají přispívat zejména k tomu, aby dotčený mladý člověk napříště vedl řádný život a našel si společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji a podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním činem. Nejde-li o zvlášť závažné případy, ukládání převážně represivních trestních sankcí nelze považovat za nejvhodnější nástroj.

Během zasedání pan náměstek Šimice uvedl: „V České republice upravuje specifika odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a soudnictví ve věcech mládeže zvláštní zákon, který umožňuje ukládat pachatelům různé typy opatření, nejen opatření trestní, ale také ochranná a výchovná. Umožňuje rovněž několik způsobů alternativního vyřízení věci bez odsouzení obviněného, takzvaných odklonů. Podíl mladistvých, jimž je ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody, je velmi nízký, konkrétně se jedná přibližně o necelých 7 % odsouzených mladistvých. Aktuálně projednávaná novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže ještě více posiluje význam restorativních prvků v českém právu.“

Vladimír Řepka, ředitel Odboru komunikace a tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

23. 1. 2026