U náhradního mateřství jde především o zájmy dítěte, zdůraznil štrasburský soud

Evropský soud pro lidská práva vydal svůj historicky první poradní posudek, a to k právnímu uznání rodičovského vztahu mezi zamýšlenou matkou a dítětem narozeným v zahraničí skrze náhradní mateřství. Stručné shrnutí případu, stejně jako přehled dalších aktuálních lidskoprávních rozhodnutí, nabízí nové číslo Zpravodaje Kanceláře vládního zmocněnce.

Štrasburský soud v případu náhradního mateřství odpovídal na otázku, zda a jak uznat rodičovství zamýšlené matky dítěte, pokud bylo dítě počato ze spermií jejího manžela a zároveň z vajíček neznámé dárkyně. Soud zdůraznil, že v posuzování je přitom rozhodující nejlepší zájem dítěte. Tím zpravidla je, aby došlo k právnímu uznání rodičovského vztahu se zamýšlenou matkou, která není jeho matkou biologickou. K uznání přitom nemusí dojít jen zapsáním do matriční knihy, ale například i osvojením. 

V nedávné době se Evropský soud pro lidská práva nicméně zabýval i dalšími právně významnými případy, které aktuální číslo Zpravodaje blíže představuje. Šlo například o islandský případ podmínek dvojího potrestání za zatajení příjmů v daňovém a trestním řízení nebo zákaz návratu dětí do místa bydliště, kde jim od otce hrozilo tělesné trestání. V jiném sporu pak Soud definoval, za jakých podmínek mohou úředníci stavebního úřadu vstoupit do domu bez souhlasu jeho obyvatel.

V novém čísle Zpravodaje najdete celkem 16 anotací rozhodnutí štrasburského soudu z oblastí trestního, občanského i správního práva. Kromě toho se dočtete o nedávném rozhodnutí Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) k nuceným sterilizacím šesti romských žen a také o Evropským soudem nově oznámených stížnostech vůči České republice.

Aktuální číslo i archiv starších čísel naleznete zde.

K bezplatnému odběru Zpravodaje je možné se přihlásit na adrese kvz@msp.justice.cz.