Externí oznamovací systém

Povinně zveřejňované informace k externímu oznamovacímu systému Ministerstva spravedlnosti podle § 15 zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

1. Kontaktní údaje:

Oznámení protiprávního jednání prostřednictvím externího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti lze učinit ústně nebo písemně.

Pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti pro příjem oznámení protiprávního jednání prostřednictvím externího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti: Mgr. Marek Netočný, e-mail: marek.netocny@msp.gov.cz, tel.: 221 997 840, webový formulář pro podání oznámení :, kontaktní adresa: Legerova, 49, Praha 2, 120 00.   

2. Pořízení zvukové nahrávky ústního oznámení

O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu nebo přepisu přiloží.

Telefonické rozhovory na zveřejněném telefonním čísle nejsou nahrávány. Zvuková nahrávka oznámení může být na základě žádosti oznamovatele pořízena při osobním setkání.  

3. Přijetí oznámení

O přijetí oznámení je pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti povinen do 7 dnů ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže

• oznamovatel výslovně požádal pověřeného zaměstnance, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumíval, nebo
• je zřejmé, že vyrozuměním o přijatém oznámení by došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě.

Požádá-li o to oznamovatel, je pověřený zaměstnanec povinen oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.

4. Zákaz poskytnutí údajů třetí osobě

Pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21 odst. 3.

Do evidence údajů o přijatých oznámeních a k dokumentům souvisejícím s oznámením – uchovávaným Ministerstvem spravedlnosti po dobu 5 let ode dne jejich přijetí – má přístup pouze pověřený zaměstnanec.   

Informace o totožnosti oznamovatele a osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je pověřený zaměstnanec povinen tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů; to platí obdobně pro informace o totožnosti osoby uvedené v oznámení.

Poskytuje-li pověřený zaměstnanec informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci, je povinen o tom předem oznamovatele vyrozumět s důvody, pro které je povinen informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

Za třetí osobu není považován pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti.   

5. Posuzování oznámení

Pověřený zaměstnanec je povinen posoudit oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prosloužit až o 30 dnů.

Neobsahuje-li opakované oznámení nové skutečnosti, pověřený zaměstnanec se jím dále nezabývá. O tomto postupu pověřený zaměstnanec písemně vyrozumí oznamovatele bez zbytečného odkladu.

Pověřený zaměstnanec dále

• v případě podezření ze spáchání protiprávního jednání neprodleně informuje orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud z okolností, které mu jsou známy, neplyne, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích; není-li takového orgánu, oznámením se dále nezabývá. O takovém postupu pověřený zaměstnanec bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Současně s předáním informace požádá pověřený zaměstnanec podle jiného právního předpisu orgán veřejné moci, aby ho informoval o svém dalším postupu, tuto informaci pověřený zaměstnanec bez zbytečného odkladu písemně předá oznamovateli,   
• bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, nebo
• bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které mu jsou známy, neshledal podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledal, že oznámení se zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat oznámení u orgánu veřejné moc.

6. Informace o právech a povinnostech oznamovatele

Viz příloha č.1 níže.

7. Informace, jak mohou oznamovatel nebo osoba podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) postupovat v případě odvetných opatření

Oznamovatelé nebo osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) mají nárok na ochranu pokud:

• nepodali vědomě nepravdivé oznámení; a
• podali v souladu se zákonem oznámení buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, externího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti, nebo učinili uveřejnění, případně oznámení podali přímo jinému příslušnému orgánu veřejné moci.

Oznamovatelé oznamující či uveřejňující informace v souladu se zákonem nenesou za podané oznámení žádnou odpovědnost. To samé platí o získávání informací a přístup k nim, ledaže by takové jednání zakládalo trestný čin.

Za hlavní ochranné opatření lze považovat zákaz uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším chráněným fyzickým i právnickým osobám (např. kolegům, pomocníkům oznamovatele, osobám oznamovateli blízkým, právnickým osobám, jejichž společníkem je oznamovatel atd.) a zákaz umožnit uplatnění odvetného opatření, který dopadá na povinné subjekty.

V případě porušení zákazu uplatnění odvetných opatření se oznamovatel bude moci vůči původci odvetného opatření domáhat náhrady škody a nemajetkové újmy. V rámci občanského soudního řízení disponují oznamovatelé v postavení žalobce následujícími procesními výhodami: obrácené důkazní břemeno (žalovaný musí prokazovat, že tvrzené odvetné opatření bylo motivováno jinými důvody než podaným oznámením), možnost navrhnout předběžné opatření do rozhodnutí soudu ve věci samé, bez povinnosti skládat jistotu. Osoby ve služebním poměru mohou odvolacímu orgánu navrhnout odkladný účinek rozhodnutí nebo pozastavení jeho vykonatelnosti.

Odvetným opatřením se rozumí „jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle odstavce 2 písm. a) až h) může způsobit újmu“.

Takovým odvetným opatřením může být dle zákona o ochraně oznamovatelů zejména:

• rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
• zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,
• zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
• odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
•  uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
• snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
• přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
• služební hodnocení nebo pracovní posudek,
• neumožnění odborného rozvoje,
• změna pracovní nebo služební doby,
• vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,
• výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
• zásah do práva na ochranu osobnosti.

Ochrany před odvetnými opatřeními se nelze vzdát ani je nelze omezit žádnou dohodou či podmínkami pracovního poměru či obdobného pracovního vztahu.

8. Metodická, poradenská a odborná pomoc

Osoby zvažující podání oznámení protiprávního jednání, zástupci povinných subjektů a další osoby, se mohou bezplatně a důvěrně obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně či ústně s žádostí o konzultaci, metodickou, poradenskou nebo odbornou pomoc, Kontaktní osobou je pověřený zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti: Mgr. Marek Netočný, e-mail: marek.netocny@msp.gov.cz, tel.: 221 997 840, kontaktní adresa: Legerova, 49, Praha 2, 120 00.   

1. Seznam transpozičních předpisů

Výčet právních předpisů a předpisů Evropské unie upravujících oblasti

• finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
• daně z příjmů právnických osob,
• předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
• ochrany spotřebitele,
• souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
• bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
• ochrany životního prostředí,
• bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
• radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
• hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
• ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
• ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
• ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
• fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie,

Informace pro oznamovatele:

1. Zákaz poskytnutí údajů třetí osobě

Pověřený zaměstnanec neposkytne třetí osobě informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení.

Do evidence údajů o přijatých oznámeních a k dokumentům souvisejícím s oznámením – uchovávaným povinným subjektem má přístup pouze pověřený zaměstnanec.   

Informace o totožnosti oznamovatele a osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je pověřený zaměstnanec povinen tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů.

Je-li povinný subjekt státním orgánem, vztahuje se na něj povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961/Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), podle kterého jsou státní orgány neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

Je-li povinný subjekt správním orgánem, vztahuje se na něj povinnost podle § 73 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého má-li správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu.

Poskytuje-li pověřený zaměstnanec informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci, je povinen o tom předem oznamovatele vyrozumět s důvody, pro které je povinen informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

Na všechny osoby včetně pověřených zaměstnanců a oznamovatelů se rovněž vztahuje povinnost oznamovat vyjmenované trestné činy podle § 368 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

2. Posuzování oznámení

Pověřený zaměstnanec je povinen posoudit oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů. Zjistí-li pověřený zaměstnanec při posuzování oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

• v případě podezření ze spáchání protiprávního jednání neprodleně informuje orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud z okolností, které mu jsou známy, neplyne, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích; není-li takového orgánu, oznámením se dále nezabývá.

3. Jak postupovat v případě odvetných opatření

Za hlavní ochranné opatření lze považovat zákaz uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším chráněným fyzickým i právnickým osobám (např. kolegům, pomocníkům oznamovatele, osobám oznamovateli blízkým, právnickým osobám, jejichž společníkem je oznamovatel atd.) a zákaz umožnit uplatnění odvetného opatření, který dopadá na povinné subjekty.

Odvetným opatřením se rozumí „jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle odstavce 2 písm. a) až h) může způsobit újmu“.

Takovým odvetným opatřením může být dle zákona o ochraně oznamovatelů zejména:

• rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
• zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,
• zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
• odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
• uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
• snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
• přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
• služební hodnocení nebo pracovní posudek,
• neumožnění odborného rozvoje,
• změna pracovní nebo služební doby,
• vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,
• výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
• zásah do práva na ochranu osobnosti.

Ochrany před odvetnými opatřeními se nelze vzdát ani je nelze omezit žádnou dohodou či podmínkami pracovního poměru či obdobného pracovního vztahu.

Oznamovateli náleží ochrana podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, pokud:

• nepodal vědomě nepravdivé oznámení a
• podal oznámení v souladu se zákonem buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, externího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti, nebo učinil uveřejnění, případně oznámení podali přímo jinému příslušnému orgánu veřejné moci.

Ochrana náleží také dalším osobám podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona.

V případě porušení zákazu uplatnění odvetných opatření se oznamovatel bude moci vůči původci odvetného opatření domáhat ochrany před soudem. V rámci občanského soudního řízení disponují oznamovatelé v postavení žalobce následujícími procesními výhodami: obráceným důkazním břemenem (žalovaný musí prokazovat, že tvrzené odvetné opatření bylo motivováno jinými důvody než podáním oznámení) a možnost navrhnout nařízení předběžného opatření bez povinnosti skládat jistotu. Osoby ve služebním poměru mohou odvolacímu orgánu navrhnout odkladný účinek rozhodnutí, které má znaky odvetného opatření, nebo pozastavení jeho vykonatelnosti.

4. Vědomě nepravdivé oznámení

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Oznamovatel může být za podání nepravdivého oznámení rovněž odpovědný podle jiných právních předpisů.