Lobbovaný

Má lobbovaný nějaké povinnosti ve vztahu k Registru lobbování?

Ne, odpovědnost za evidenci lobbovaného nese orgán veřejné moci nebo organizační složka státu, kde působí. 

Kdy musí být lobbovaný zapsán orgánem veřejné moci nebo organizační složkou státu do Registru lobbování a co dělat v případě prodlení?

Do Registru lobbování musí být lobbovaný zapsán do 15 dnů ode dne získání postavení lobbovaného. Pokud má toto postavení již k 1. 7. 2025, je lhůta pro zápis prodloužena nejpozději do 30 dnů od tohoto dne. V případě, že lobbovaný nebude zapsán do Registru lobbování včas, může se obrátit na orgán veřejné moci nebo organizační složku státu, kde působí, aby byl tento nedostatek napraven.

Stává se lobbovaný lobbovaným až okamžikem zápisu do registru?

Nikoliv. Lobbovaný získává postavení lobbovaného již zvolením, jmenováním rozhodnutím o přijetí do služebního poměru atp.

Lobbovaný podle § 4 odst. 1 písm. p)

Lobbovaným je podle výše uvedeného ustanovení také vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zákoníku práce v ústředním správním úřadu nebo správním úřadu s celostátní působností a představený podle zákona o státní službě, s výjimkou vedoucího oddělení, v ústředním správním úřadu nebo ve správním úřadu s celostátní působností.

Lobbovaný podle § 4 odst. 1 písm. s) - "poradce"

Podle zákona o regulaci lobbování se za „poradce“ považují jen fyzické osoby. Obecně je pak nutné registrovat osoby, které buď samostatně poskytují „poradenství“ členu vlády nebo jeho náměstkovi nebo jsou členy poradních orgánů, pakliže jde o orgány, které poskytují poradenství přímo (tj. nikoliv prostřednictvím jiných osob na rozličných úrovních hierarchie ministerstva) členu vlády nebo jeho politickým náměstkům. Naopak zákon za poradce nepovažuje ty osoby, které radí úřadu jako takovému, nebo např. pouze vrchním ředitelům či jiným osobám odlišným od člena vlády a jeho náměstků.

Mezi poradce podle zákona o regulaci lobbování pak podle našeho názoru nespadají členové poradních orgánů, kteří jsou (státními) zaměstnanci ministerstva nebo jiného správního úřadu v jeho působnosti anebo jiné organizační složky státu, nedisponují-li samostatnou smlouvou o poskytování poradenských služeb nebo konzultačních služeb (či zpracování odborných studií nebo posudků), ať již jde o dohodu o práci vykonávané mimo pracovní poměr, smlouvu o poskytování poradenských služeb nebo jiný (inominátní) typ smlouvy, a nevzniká-li jim postavení lobbovaného z jiných okolností. V takovém případě je pak bez významu, zda či jak je tato činnost honorována.

Výkon „poradenské“ činnosti (státních) zaměstnanců pak vyplývá přímo z jejich pracovního nebo služebního poměru k ministerstvu, tedy z jejich postavení coby (státních) zaměstnanců. V opačném případě by za poradce mohl být v určitých situacích považován v zásadě kterýkoliv (státní) zaměstnanec ministerstva, který „politickému vedení“ doporučuje nějaký postup. Proto neocitají-li se tito (státní) zaměstnanci v postavení lobbovaných z jiného důvodu (typicky protože jde o představené v ministerstvu s výjimkou vědoucích oddělení), není zapotřebí je do registru zapisovat.

Musí být lobbovaný zapsaný v registru, pokud se fakticky nepodílí na legislativním procesu?

Ano, v registru musí být zapsány všechny osoby splňující definiční znaky podle § 4 zákona bez ohledu na svůj reálný vliv na proces přípravy, projednávání a schvalování právních předpisů a dalších zákonem vymezených dokumentů.

Co když za lobbovaným přijde lobbista, přestože se lobbovaný nepodílí na legislativním procesu?

Pokud jsou naplněny ostatní podmínky, tedy že ze strany lobbisty jde o snahu o přímé ovlivnění lobbovaného, je bez významu, zda je lobbing účinný, či nikoliv. I takový kontakt je potřeba zaznamenat v lobbistické stopě.

Co dělat, když orgán veřejné moci nebo organizační složka státu, kde lobbovaný působí, nevyznačí v Registru lobbování pozbytí postavení lobbovaného?

V takovém případě se lze obrátit na Ministerstvo spravedlnosti, které bezodkladně vyznačí pozbytí postavení lobbovaného.

Jaké má lobbovaný povinnosti dle zákona o regulaci lobbování?

Má-li lobbovaný možnost ovlivnit podobu důvodové zprávy (včetně odůvodnění nařízení vlády a vyhlášky) návrhu právního předpisu, je povinen v ní uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název lobbisty, který při přípravě, projednávání nebo schvalování právního předpisu lobboval, a ve stejném rozsahu informace o konzultaci předcházející předložení návrhu právního předpisu do meziresortního připomínkového řízení, která byla lobbovaným iniciována.

Nemá-li lobbovaný možnost ovlivnit podobu důvodové zprávy, musí tyto informace poskytnout osobě, která důvodovou zprávu zpracovává. Dále má povinnost poskytnout jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název lobbisty, který při přípravě, projednávání nebo schvalování právního předpisu lobboval, osobě, která zpracovává zápis ze schůze výboru Poslanecké sněmovny nebo Senátu, jehož usnesením je k návrhu zákona předkládán pozměňovací návrh výboru, anebo tyto informace uvést v odůvodnění pozměňovacího návrhu.

Lobbující prostředník funguje jako „prodloužená ruka lobbisty“. Ve vztahu k lobbovanému se na prostředníka tedy uplatní stejné povinnosti jako na lobbistu. Lobbovaný pak v lobbistické stopě uvádí pouze lobbistu, za kterého daný lobbující prostředník lobboval, nikoliv prostředníka samotného.

Co se stane, pokud informace o lobbistickém kontaktu předá lobbovaný osobě zpracovávající důvodovou zprávu, ale ona je do zprávy nezaznamená?

Pokud lobbovaný splnil svou povinnost a příslušné informace odpovědné osobě prokazatelným způsobem zaslal, nemůže být přestupkově odpovědný.

Co dělat, pokud proběhne lobbistický kontakt a lobbovaný poté pozbyde svého postavení lobbovaného.

Povinnost uvést (či poskytnout odpovědné osobě) informace o lobbistickém kontaktu vzniká v okamžiku lobbování a trvá tedy i poté, co lobbovaný pozbyl svého postavení.

Může být lobbovaný také lobbistou, pokud jedná mimo své postavení lobbovaného a taková činnost naplňuje definiční znaky lobbování?

Ano, opačný výklad by nepřiměřeně zužoval aplikační možnosti zákona o regulaci lobbování. Uvedenou situaci si lze snadno představit zejména u člena Legislativní rady vlády, který může coby právní expert vykonávat i lobbistickou činnost.

Co může lobbovaný požadovat po lobbistovi v rámci lobbistického kontaktu?

Lobbista je povinen lobbovaného na počátku lobbování upozornit, že je lobbistou podle zákona o regulaci lobbování, a uvést, v zájmu jaké osoby lobbuje. Pokud by Vám toto sdělení nepostačovalo, můžete po něm požadovat písemné potvrzení těchto skutečností, které je lobbista povinen Vám bezprostředně dodat.

Co když na jednání jakožto ředitelku odboru (tedy lobbovanou) zastupuje vedoucí oddělení, která se mezi lobbované neřadí?

V takovém případě se nejedná o lobbování, neboť chybí přímé ovlivnění lobbované.

Co když lobbista zároveň působí v ministerstvu a účastní se jednání s jiným zaměstnancem ministerstva, který je lobbovaným?

V takových případech musí v první řadě proběhnout úvaha na straně lobbisty, s jakým záměrem se jednání účastní a čeho se snaží dosáhnout. Podle toho je pak potřeba rozlišit, zda vystupuje v roli lobbisty.

Výjimka podle § 2 odst. 2 písm. l)

Na konzultaci předcházející předložení návrhu právního předpisu do meziresortního připomínkového řízení, která byla iniciována lobbovaným, se vztahuje zákonná výjimka, podle které se nejedná o lobbování. Lobbovaný nicméně musí tento kontakt podle § 12 odst. 4 vykázat v lobbistické stopě.

Kdy dojde k výmazu z Registru lobbování?

Údaje z registru Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně vymaže po uplynutí 8 let ode dne vyznačení pozbytí postavení lobbovaného.