Přijaté právní předpisy

Advokacie

Zákon č. 73/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (tzv. velká novela zákona o advokacii)

Zákon publikovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv 20. března 2025 přinesl celou řadu změn. Zejména zakotvení ochrany důvěrnosti komunikace mezi advokátem a klientem, zpřesnění stávající právní úpravy povinné mlčenlivosti advokáta, úpravu možnosti účasti advokátů na jednání sněmu České advokátní komory (ČAK) nejen osobně, ale i s využitím technických prostředků vzdáleného přístupu a v mezidobí  možnost hlasování per rollam, zajištění práva advokáta a advokátního koncipienta jednat vůči ČAK digitálně, umožnění výkonu právní praxe advokátního koncipienta na zkrácený úvazek, zpřesnění právní úpravy a rozšíření ochrany advokátů a jejich klientů před tzv. vinklařením (tj. neoprávněným nabízením, zprostředkováním a poskytováním právních služeb), úpravu postupu advokáta v souvislosti s úředním ověřováním elektronického podpisu klienta (tzv. eLegalizace) a zřízení Garančního fondu České advokátní komory k odškodnění obětí zpronevěr advokátních úschov.

Novela v souvislosti s problematikou advokátních úschov rozšířila kontrolní pravomoci ČAK. Obsahuje změny, které vedou k prolomení bankovního tajemství ve prospěch ČAK na žádost komory a zavádí některé nové oznamovací povinnosti pro advokáty a peněžní ústavy. Novinkou je i zákaz hotovostních vkladů a výběrů advokátem na úschovním účtu, zakotvení elektronické knihy úschov ČAK do zákona místo do stavovských předpisů, zveřejňování údajů o předběžném pozastavení výkonu správy majetku nebo advokátní úschovy advokáty a o odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu v seznamu advokátů aj.

Většina ustanovení zákona č. 73/2025 Sb. nabyla účinnosti 1. dubna 2025. Ustanovení, která se týkají prohlášení advokáta o pravosti elektronického podpisu, nabyla účinnosti 1. července 2025 a ustanovení o vzniku garančního fondu 1. ledna 2026.

Za posílení důvěrnosti komunikace s advokátem získala novelizace zákona o advokacii spolu se související novelizací trestního řádu provedenou zákonem č. 270/2025 Sb. (§ 35a) 3. místo v soutěži Zákon roku 2025 v kategorii Nejlepší zákon roku pro byznys.

 

Vyhláška č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška změnila výši odměn  a náhrad advokátů a tím reagovala zejména na vývoj inflace, růst minimální mzdy, průměrné mzdy v podnikatelské sféře, ale i nárůst odborné náročnosti vykonávaných činností a míře odpovědnosti advokáta. Novelizace si kladla za cíl rovněž přispět k řádnému zajištění potřebné sítě advokátů i v oblastech, v nichž žije více sociálně znevýhodněných obyvatel a potřeba právní pomoci je zde důležitá pro zajištění základních lidských práv a svobod.

Vyhláška změnila výši odměn zejména u obhajoby a zastupování poškozených v trestním řízení, u zastupování v řízení o přestupku, ve správním řízení (včetně řízení daňového) a ve správním soudnictví. Došlo i k navýšení souvisejících náhrad - 50% navýšení paušální náhrady hotových výdajů za úkon právní služby na 450 Kč a navýšení náhrady za promeškaný čas na 150 Kč za každou započatou půlhodinu, pokud se advokát s klientem nedohodne jinak.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2025.

 

Vyhláška č. 186/2025 Sb., o postupu při provádění prohlášení o pravosti podpisu k dokumentu v elektronické podobě

Vyhláška ze dne 12. června 2025 byla vydána k provedení  § 25a odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Stanoví formát a náležitosti dokumentu v elektronické podobě, u kterého lze provést prohlášení o pravosti podpisu, vzor doložky s prohlášením o pravosti podpisu k dokumentu v elektronické podobě a postup při provádění prohlášení o pravosti podpisu k dokumentu v elektronické podobě. Právní úprava obsahově vychází z § 5a a § 5b vyhlášky č. 36/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. července 2025.

 

Soudy, soudci a přísedící

Zákon č. 438/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Cílem novely zákona bylo zejména posílení záruk zákonnosti v kárném řízení zavedením instančního přezkumu na základě opravného prostředku – odvolání. Dalším cílem bylo zvýšení efektivity řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Došlo k rozšíření okruhu kárných soudů, k zavedení odvolacího přezkumu, úpravě nového složení kárných senátů, zřízení sjednocujícího kárného senátu odvolacích kárných soudů. Současně byl umožněn přezkum výtky kárným soudem, stanoven postup pro koordinaci kárných navrhovatelů a pro zpřístupnění některých důkazů, došlo k prodloužení subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu ze 6 měsíců na 9 měsíců, změně účinku některých skutečností na běh lhůt pro podání kárného návrhu a pro zánik kárné odpovědnosti. Zákon také omezil doplácení platu soudce nebo státního zástupce, který byl dočasně zproštěn výkonu funkce a rozšířil okruhu případů, ve kterých lze požadovat od soudce a státního zástupce regresní úhradu podle zákona č. 82/1998 Sb.

Novelizace vycházela z doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO), která byla České republice dána v rámci 4. kola hodnocení.

Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2025; ustanovení potřebná pro vytvoření nových kárných senátů nabyla účinnosti dnem 21. prosince 2024.

 

Vyhláška č. 402/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího

Vyhláška změnila úpravu náhrad za výkon funkce tzv. laických přísedících tak, aby jejich výše byla alespoň částečně přizpůsobena vývoji inflace a byla důstojnou kompenzací za výkon funkce přísedícího. Vyhláška navazuje na novelu zákona o soudech a soudcích provedenou zákonem č. 319/2024 Sb., která znamenala opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni.

Funkce přísedícího je veřejnou funkcí. Přísedícímu náleží za vykonávání funkce náhrada mzdy, resp. ušlého výdělku, a také hotové výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem funkce. Vedle toho přísedícímu náleží přiměřená paušální náhrada za výkon funkce přísedícího za každý den jednání. Tato náhrada se zvýšila z dosavadních 150 Kč na den na 500 Kč na den. Současně se změnil způsob určení horní hranice náhrady mzdy a ušlého výdělku při výkonu funkce přísedícího. Namísto fixních částek je stanovena maximální částka odvozená od (násobku) minimální mzdy podle pracovněprávních právních předpisů.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2025.

 

Notáři

Vyhláška č. 63/2025 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška reagovala na změnu zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, která byla obsažena v zákoně č. 453/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V zákoně o správních poplatcích se změnil sazebník tak, že za ověření (apostilu) podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí byl správní poplatek zvýšen z 300 Kč na 600 Kč. Tato položka se vztahuje na případy, kdy apostilu na příslušnou listinu vyznačuje Ministerstvo spravedlnosti.

Dále zákon č. 453/2024 Sb. zvýšil v sazebníku konzulární poplatek za ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech nebo listinách a ověření listiny (apostila) určených k použití v cizině z 300 Kč na 600 Kč.

Poté, co novelizace zákona o správních poplatcích nabyla účinnosti, zůstala odměna, která náležela podle notářského tarifu Notářské komoře ČR za ověření podpisu a otisku razítka na listině za účelem jejího použití v zahraničí (apostilu), ve výši 300 Kč, zatímco správní poplatky za obdobnou činnost prováděnou Ministerstvem spravedlnosti nebo Ministerstvem zahraničních věcí nově činily 600 Kč. Z tohoto důvodu byl notářský tarif změněn tak, aby odměna Notářské komory odpovídala příslušným správním poplatkům.

Vyhláška nabyla účinnosti dnem 14. března 2025.

 

Exekuce a výkon rozhodnutí

Některá ustanovení novelizující exekuční řád v zákoně č. 252/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů

Zákonem č. 252/2014 Sb. byla do exekučního řádu zakotvena centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů, jejímž prostřednictvím bude moci zaměstnavatel poskytnout jednorázově na určité období údaje požadované v exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů a soudní exekutoři budou namísto získávání údajů pomocí žádosti o součinnost nebo v důsledku splnění jiné povinnosti plátce mzdy získávat údaje primárně z nově zřizované evidence. 

Účelem nově zaváděné evidence je odbřemenění zaměstnavatelů od administrativní zátěže spojené s opakovanými odpověďmi soudním exekutorům zejména v případě vícečetných exekucí a centralizace odpovědí exekutorům prostřednictvím této databáze. Plátce mzdy se bude moci zaregistrovat v centrální evidenci a zapsat do ní způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušné údaje. Poskytování údajů prostřednictvím nové evidence tedy bude dobrovolné. Další soudní exekutor pak bude moci využít údaje z databáze místo toho, aby se opět obracel na zaměstnavatele.

Ustanovení týkající se centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů jsou účinná dnem 1. října 2026.

 

Nařízení vlády č. 548/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády reagovalo na zrušení právní úpravy normativních nákladů na bydlení, k němuž došlo ke dni 1. října 2025 účinností části zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, ve znění zákona č. 300/2025 Sb.

V rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy nesmí být povinnému podle § 278 občanského soudního řádu sražena z měsíční mzdy základní částka (nezabavitelná částka). V § 279 odst. 1 až 3 o.s.ř. je uveden výpočet srážek ze mzdy za použití nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení.

Cílem změny bylo navázat výpočet nezabavitelné částky na nový systém státní sociální pomoci (normativní nájemné a energetický paušál) a upravit ochranu příjmů osob, proti nimž jsou vedeny srážky ze mzdy. Dosavadní výpočet vycházel ze dvou třetin součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Nově se základní nezabavitelná částka stanoví jako 85 % součtu životního minima jednotlivce, normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci (pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli) a energetického paušálu (pro jednočlennou domácnost) podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci. Na každou osobu, vůči níž má povinný vyživovací povinnost, nadále připadá jedna čtvrtina nezabavitelné částky. Manžel či partner se obecně nepovažuje za osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné.

Obdobně se upravil výpočet částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení. Tato částka činí 1,9násobek součtu částek normativního nájemného podle § 28 odst. 1 zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost v obci s alespoň 70 000 obyvateli), energetického paušálu podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o dávce státní sociální pomoci (částka pro jednočlennou domácnost) a životního minima jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu, případně prováděcího nařízení vlády.

Nařízení vlády nabylo účinnosti 1. ledna 2026.

 

Nařízení vlády č. 441/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády změnilo parametry výpočtu nezabavitelné částky a postup při jejím výpočtu byl zjednodušen.

Nezabavitelná částka na osobu povinného se od účinnosti nařízení vlády nezvyšuje na manžela povinného vždy, ale pouze tehdy, doloží-li povinný plátci mzdy, že jemu nebo jeho manželovi byl přiznán starobní důchod, invalidní důchod pro invaliditu druhého nebo třetího stupně nebo sirotčí důchod. V případě, že plátce důchodu zjistí ze své úřední činnosti, že povinnému byl přiznán uvedený důchod, zvýší na manžela povinného nezabavitelnou částku, i když mu povinný tuto skutečnost nedoloží. Právní úprava týkající se manžela byla vztažena i na partnera podle občanského zákoníku nebo zákona o registrovaném partnerství.

U výplaty mzdy, která spadala do roku 2025, se při výpočtu používala částka životního minima jednotlivce a částka normativních nákladů na bydlení ve výši k 1. lednu 2025.

Cílem nařízení vlády bylo zvýšení výnosů ze srážek ze mzdy, což by kromě jiného mělo snížit i počet invazivnějších způsobů provedení exekuce.

Nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2025.

 

Vyhláška č. 241/2025 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů

Nově se upravily náležitosti žádosti soudního exekutora o poskytnutí údajů v rámci součinnosti, která je adresována finanční instituci (§ 33 odst. 4 exekučního řádu). Novelizace zařadila do vyhlášky č. 418/2001 Sb. novou přílohu, v níž je obsažen formát a struktura datových souborů sloužících ke komunikaci soudního exekutora a finančních institucí v exekučním řízení. Novelizace tímto navázala na novelizaci exekučního řádu provedenou zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2026.

 

Vyhláška č. 518/2025 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif), ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška upravila odměny a náhrady soudních exekutorů v návaznosti na vývoj inflace.

U exekucí na nepeněžité plnění byly zvýšeny pevné sazby odměn. Při vyklizení byly nemovitosti nově rozděleny podle výměry do tří kategorií, od nichž se odvíjí výše odměny.

Bylo rovněž upřesněno, že pevně stanovená záloha na náklady exekuce již zahrnuje DPH.

Paušální náhrada hotových výdajů byla rozdělena do dvou pásem. U exekucí do 5 000 Kč zůstala na 3 500 Kč, u ostatních se zvýšila na 4 500 Kč. Některé výdaje jsou nově hrazeny samostatně na základě prokázání. Zavedeno bylo také jednorázové navýšení náhrady při spojení exekučních řízení. Zvýšila se rovněž náhrada za ztrátu času při exekuční činnosti mimo sídlo exekutorského úřadu, včetně její maximální výše zahrnované do nákladů exekuce, a také náhrada za doručování písemností exekutorem.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2026.

 

Znalci, soudní tlumočníci a soudní překladatelé

Zákon č. 285/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění zákona č. 448/2024 Sb., a další související zákony

Novelizace reagovala na hlavní aplikační problémy nové znalecké úpravy účinné od 1. 1. 2021. Jejím cílem bylo stabilizovat znaleckou činnost, snížit administrativní zátěž znalců a zefektivnit výkon dohledu a licenční agendy Ministerstva spravedlnosti. Přinesla zejména:

a) zrušení časového omezení znaleckého oprávnění znalců zapsaných podle zákona č. 36/1967 Sb. (původně do 1. 1. 2026),

b) prodloužení platnosti oprávnění znaleckých kanceláří a ústavů získaného podle předchozí právní úpravy do 31. 12. 2028,

c) úpravu podmínek výkonu znalecké činnosti (u znaleckých kanceláří již není vyžadován zcela shodný rozsah oprávnění všech zapojených znalců, znalci mohou část své činnosti vykonávat samostatně, posudek musí nově obsahovat údaj o znalci odpovědném za jeho osobní vysvětlení či doplnění; u znaleckých ústavů byly zmírněny požadavky na vědeckovýzkumnou činnost a zobecněny požadavky na odbornou způsobilost osob podílejících se na znalecké činnosti),

d) omezení povinného pojištění pouze na vybrané znalecké subjekty (zrušení pro znalce-fyzické osoby) a snížení administrativy při jeho dokládání,

e) změny vstupní zkoušky znalce: zrušení tříleté platnosti obecné části zkoušky pro rozšíření oprávnění a zkrácení lhůty pro opakování zkoušky z 5 na 3 roky,

f) prodloužení lhůt pro zápis údajů do evidence posudků na 30 dní, resp. 90 dní u přiznaného znalečného, a zrušení povinnosti evidovat vyúčtované znalečné,

g) možnost uchovávat posudky elektronicky bez ohledu na formu podání a zkrácení minimální platnosti časového razítka z 5 na 3 roky,

h) zefektivnění licenční a dohledové činnosti ministerstva,

i) rozšíření okruhu orgánů oprávněných rozhodovat o znalečném a prodloužení lhůty pro jeho výplatu z 15 na 30 dní.

Současně byla novelizována i některá ustanovení zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, kterým novela přinesla zejména prodloužení lhůt pro zápisy do evidence úkonů a další snížení administrativní zátěže, zrušení časového omezení platnosti vstupní zkoušky při rozšiřování oprávnění, úpravu evidence vedené ministerstvem, zkrácení požadované platnosti časového razítka pro elektronické úkony a dílčí změny v oblasti dohledu, přestupků a odborné způsobilosti.

Součástí novelizace byly i změny občanského soudního řádu a trestního řádu, které směřovaly k omezení nadužívání znaleckých posudků, zefektivnění procesních postupů a zvýšení dostupnosti znalců. Nově se v civilním řízení rozšiřuje možnost využívat odborná vyjádření i od dalších kvalifikovaných osob a upravuje se jejich odměňování, které má činit polovinu hodinové odměny znalce; obdobně se mění i odměňování konzultantů a poskytovatelů odborných vyjádření v trestním řízení.

Zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2026.

 

Vyhláška č. 286/2025 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v souvislosti s přijetím novely zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a dalších souvisejících zákonů

Vyhláška novelizovala příslušné podzákonné předpisy v návaznosti na revizi znalecké právní úpravy provedenou zákonem č. 285/2025 Sb. (viz výše).

Novelizovány byly vyhlášky:

Změna jednacího řádu pro okresní a krajské soudy (§ 92) nad tento rámec zavádí tzv. výpis o dědictví jako novou formu předávání informací o změně vlastníka nemovitosti v dědickém řízení příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu (bylo-li rozhodnutím o dědictví potvrzeno nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem evidovaným v katastru nemovitostí). Cílem bylo mj. omezení předávání nadbytečných osobních údajů dědiců.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2026.

Bližší informace k činnosti znalců, soudních tlumočníků a soudních překladatelů jsou dostupné na internetových stránkách https://znalci.justice.cz/ a https://tlumocnici.justice.cz/.