Ministři spravedlnosti jednali v Bruselu o boji proti beztrestnosti válečné agrese Ruska vůči Ukrajině a justiční spolupráci se státy mimo Evropskou unii

Dne 9. prosince zasedala v Bruselu Rada ministrů EU pro spravedlnost. Delegaci Ministerstva spravedlnosti vedl náměstek ministryně spravedlnosti Vilém Anzenbacher. Mezi hlavními diskusními body byla zařazena debata o boji proti beztrestnosti v kontextu ruské válečné agrese vůči Ukrajině. Toto téma je na programu Rady pro spravedlnost a vnitřní věci pravidelně od 4. března 2022, tedy krátce po začátku ruské agrese. Ministři se zaměřili na spolupráci vnitrostátních orgánů s nově zřizovaným Zvláštním tribunálem pro zločin agrese proti Ukrajině a podporu Mezinárodního trestního soudu a jeho činnost ve vztahu k situaci na Ukrajině.

Účelem zřízení zvláštního tribunálu je trestní stíhání vrcholných představitelů Ruské federace, kteří jsou odpovědní za zločin agrese spáchaný vůči Ukrajině. Zvláštní tribunál reaguje na mezeru v systému mezinárodní trestní spravedlnosti danou mimo jiné tím, že Mezinárodní trestní soud nemá v situaci Ukrajiny pravomoc stíhat jednotlivce za zločin agrese. Mezinárodní trestní soud však má nadále jurisdikci nad válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidou. „Česká republika považuje odpovědnost za zločiny podle mezinárodního práva za základ trvalého míru. Klíčový zločin agrese by neměl zůstat nepotrestán. V tomto ohledu s potěšením sledujeme pokrok v práci na zřízení Zvláštního tribunálu pro vyšetřování zločinu agrese spáchaného proti Ukrajině. Česká republika se aktivně účastnila přípravných jednání tzv. Core Group k založení Zvláštního tribunálu, a je připravena k plnohodnotné spolupráci s tímto tribunálem. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních obsahuje samostatnou zvláštní právní úpravu, podrobně stanovující veškeré postupy justiční spolupráce, která může být ze strany tohoto zvláštního tribunálu v budoucnu vyžádána, a kterou jsou příslušné orgány České republiky připraveny poskytovat“, uvedl náměstek Anzenbacher ve svém vystoupení.

Ministři dále schválili Závěry o vzorových ustanoveních trestního práva EU. Modelová ustanovení mají představovat nezávazný nástroj sloužící k ochraně koherence a usnadnění dalších vyjednávání v této oblasti, jenž by při nich měl být zohledňován. Užívání vzorových formulací těch ustanovení, která se ve směrnicích upravujících jednotlivé oblasti trestné činnosti typicky opakují, je zcela zásadní pro jejich možnou efektivní transpozici do vnitrostátního trestního práva, protože poskytují členským státům flexibilitu vzhledem ke zvláštnostem jejich právních řádů.

Pracovní oběd byl věnován problematice justiční spolupráce v trestních věcech se státy mimo Evropskou unii v kontextu boje proti organizovanému zločinu. Většina nejnebezpečnějších zločineckých sítí má dosah přesahující hranice EU. Justiční spolupráce se třetími státy je proto nezbytná pro usnadnění stíhání a postavení členů zločineckých sítí před soud. České republice se dlouhodobě daří rozšiřovat oblast vydání osob k trestnímu stíhání anebo výkonu trestu odnětí svobody z třetích států do České republiky, kdy v posledním období došlo k úspěšné realizaci vydání osob ve více než dvaceti případech mj. z Argentiny, Ekvádoru, Kostariky či Paraguaye.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti