Ministr Jeroným Tejc jednal v Lucemburku o budoucnosti Eurojustu a navštívil Soudní dvůr EU

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc se ve dnech 1. a 2. října v Lucemburku účastnil jednání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci a navštívil také Soudní dvůr Evropské unie. Hlavními tématy jednání ministrů spravedlnosti byla budoucí podoba Eurojustu, boj proti beztrestnosti zločinů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a boj proti rasismu, nenávisti a diskriminaci.

Česko chce efektivní Eurojust bez zbytečné administrativy

Jedním z hlavních témat jednání byla budoucí podoba Eurojustu, agentury EU, která pomáhá členským státům při vyšetřování a stíhání závažné trestné činnosti přesahující hranice jedné země. Její význam se ukazuje například v případech organizovaného zločinu, obchodu s drogami, rozsáhlých podvodů, praní špinavých peněz nebo kyberkriminality.

V praxi Eurojust propojuje státní zástupce a další justiční orgány jednotlivých zemí a pomáhá jim rychle a bezpečně sdílet potřebné informace a důkazy. Pokud například české orgány vyšetřují zločineckou skupinu působící současně v několika evropských zemích, Eurojust může pomoci zjistit, zda a kde probíhají související vyšetřování, propojit příslušné státní zástupce a koordinovat jejich další postup. Pomáhá také při vyřizování evropských zatýkacích rozkazů nebo evropských vyšetřovacích příkazů a při společných operacích, a to na základě společných vyšetřovacích týmů, kdy je třeba ve více zemích ve stejnou dobu provést zatčení, domovní prohlídky nebo zajistit majetek.

Právě fungování Eurojustu má nyní změnit nové nařízení, jehož návrh předložila v červnu Evropská komise. Ministři se v Lucemburku zabývali zejména navrhovanými změnami řízení agentury a pravomocí jejích národních členů. Česká republika podporuje další efektivní fungování Eurojustu, odmítá ale vytváření zbytečně složité organizační struktury.

„Eurojust má velmi praktický význam. Dokáže rychle propojit státní zástupce z několika zemí, urychlit výměnu informací a pomoci sladit postup tam, kde pachatelé překračují hranice států. Chceme, aby tuto práci dělal co nejefektivněji, ale aby nevznikala další vrstva administrativy,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Česká republika má proto výhrady zejména k návrhu na vytvoření nové správní rady nad rámec již fungujících orgánů Eurojustu. Podle české pozice není vhodné, aby o otázkách rozpočtu, strategie a dalšího směřování agentury rozhodoval nový orgán vzdálený její každodenní činnosti. Vhodnější cestou by bylo posílení pravomocí již existující výkonné rady a přenesení části administrativní agendy právě na ni.

Diskuse se týkala také návrhu na rozšíření možnosti národních členů Eurojustu jednat z vlastní iniciativy. Česká republika je k takové změně skeptická a považuje za důležité zachovat odpovědnost příslušných vnitrostátních orgánů za rozhodování o konkrétních úkonech v trestním řízení.

„Eurojust má národním orgánům pomáhat a usnadňovat jejich spolupráci, nemá je ale nahrazovat. Pro nás je zásadní, aby konečné rozhodnutí o konkrétním procesním postupu zůstalo na příslušném orgánu daného státu,“ zdůraznil ministr Tejc.

Důraz na praktickou spolupráci a pomoc obětem

Rada se dále zabývala aktuálním stavem boje proti beztrestnosti zločinů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Ministři rovněž přijali závěry Rady EU týkající se boje proti rasismu a souvisejícím formám nenávisti a diskriminace v Evropské unii.

Česká republika v této oblasti považuje za důležité zaměřit se především na praktickou spolupráci mezi členskými státy a sdílení příkladů dobré praxe, například při rozpoznávání a evidenci trestných činů z nenávisti nebo při zajišťování dostupné a kvalitní pomoci jejich obětem. Namísto vytváření další specifické legislativy je podle české pozice účelnější lépe využívat nástroje, které již členské státy mají, a vzájemně sdílet zkušenosti s postupy, které se v praxi osvědčují. Případné další posilování práv a postavení obětí by přitom nemělo být omezeno pouze na oběti trestných činů z nenávisti, ale mělo by vycházet z obecného přístupu k ochraně obětí všech trestných činů.

Ministr jednal také u Soudního dvora Evropské unie

Ve čtvrtek 1. října navštívil ministr Jeroným Tejc Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku. Setkal se s českými soudci, kteří zde působí, i s předsedou Soudního dvora Koenem Lenaertsem. Hovořili o aktuálních výzvách evropské justice, uplatňování unijní judikatury českými soudy a také o možnostech členských států vystupovat v řízeních před Soudním dvorem EU.

Soudní dvůr EU má zásadní význam i pro fungování českého právního systému. Jeho úkolem je zajistit, aby bylo právo Evropské unie vykládáno a uplatňováno stejně ve všech členských státech. Rozhoduje například spory týkající se dodržování evropského práva členskými státy, přezkoumává legalitu aktů orgánů EU a odpovídá na otázky národních soudů týkající se výkladu evropského práva.

Právě takzvané předběžné otázky představují důležité spojení mezi Soudním dvorem EU a českou justicí. Pokud český soud při rozhodování konkrétního případu potřebuje vyjasnit, jak má být určité ustanovení evropského práva vykládáno nebo zda je určitý unijní akt platný, může se obrátit na Soudní dvůr EU. Jeho odpověď je následně závazná pro rozhodnutí daného případu a výklad evropského práva, který Soudní dvůr podá, musí respektovat také soudy v ostatních členských státech.

Rozhodování Soudního dvora proto není vzdálenou evropskou agendou. Jeho judikatura se může přímo promítat do rozhodování českých soudů a ovlivňovat práva občanů, firem i fungování státu, například v oblasti ochrany spotřebitele, pracovního práva, ochrany osobních údajů, přeshraničního podnikání nebo justiční spolupráce. Členské státy mohou za stanovených podmínek do řízení před Soudním dvorem vstupovat a předkládat mu svá právní stanoviska.

„Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie mají velmi konkrétní dopad i v České republice. Evropské právo je součástí práva, které používají české soudy, a jeho výklad tak může ovlivnit občany, firmy i fungování státu. Je proto v našem zájmu dobře znát rozhodovací praxi Soudního dvora a zároveň umět v řízeních, která jsou pro Českou republiku důležitá, srozumitelně a přesvědčivě hájit naše právní stanoviska,“ uvedl ministr Tejc.

Vladimír Řepka, ředitel Odboru komunikace a tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

2. 10. 2026