Ministr Jeroným Tejc na zasedání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci podpořil snížení byrokracie a doporučil přijetí Úmluvy o ochraně advokátů

Ve dnech 5. a 6. března zasedala v Bruselu Rada ministrů EU pro spravedlnost a vnitřní věci. Ministři spravedlnosti během Rady podpořili přijetí nařízení o ochraně dospělých osob v přeshraničních situacích, diskutovali o boji proti beztrestnosti v kontextu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině nebo nezávislosti advokátů. Delegaci Ministerstva spravedlnosti vedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Hlavním legislativním bodem bylo přijetí obecného přístupu Rady k nařízení o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu opatření a spolupráci ve věcech ochrany dospělých osob. Pro ČR je návrh nařízení prioritou v oblasti civilní justiční spolupráce, protože ochrana dospělých osob, které z důvodu svých fyzických nebo psychických omezení nejsou schopny samy hájit své zájmy v mezinárodních situacích, je stále důležitější kvůli demografickým změnám a rostoucí mobilitě. Současná absence jednotných pravidel v EU vede k problémům, jako je přerušení ochrany při překračování hranic, neuznání opatření či dříve vyjádřené vůle dospělé osoby nebo nutnost zahajovat nová soudní řízení. Orgány členských států se mohou potýkat s jazykovými překážkami, obtížnou a administrativně náročnou komunikací ve vztahu k zahraniční, nedostatečnou spoluprací s orgány jiných členských států či nedostatkem informací o právních systémech jiných členských států. „Pro Českou republiku je to velmi důležitý návrh a do celého procesu vyjednávání jsme se proti aktivně zapojovali. Snížení byrokracie v případech, kdy lidé s omezením svéprávnosti bydlí v jiné zemi EU, jsem podpořil, a nově budou moci tito lidé využít možnost uznání rozhodnutí soudu či ustanovení opatrovníka bez složitých procedur. Je dobře, že se podařilo dosáhnout kompromisního znění tohoto klíčového předpisu. Avšak myslím si, že text mohl být ambicióznější a lépe odrážet vývoj a současné výzvy v oblasti přeshraniční justiční spolupráce, kterými jsou digitalizace a modernizace metod spolupráce,“ uvedl ve svém vystoupení ministr Jeroným Tejc. Nyní bude návrh předmětem meziinstitucionálních vyjednání s Evropským parlamentem.

Ministři dále mluvili o boji proti beztrestnosti v kontextu válečné agrese Ruska vůči Ukrajině a možnostech, které členské státy mají. Zejména byl připomenut poslední vývoj, konkrétně iniciativy Rady Evropy, jako je zřízení tzv. Registru škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině, který slouží jako evidence nároků a důkazů o škodách, ztrátách nebo újmách způsobených mezinárodně protiprávními činy Ruské federace na Ukrajině nebo proti ní. Registr zahájil proces předkládání nároků již v roce 2024. Návazně byly zahájeny diskuse o zřízení komise pro nároky, což je druhý krok k vytvoření plnohodnotného mezinárodního mechanismu pro odškodnění. Dne 25. června 2025 podepsaly Ukrajina a Rada Evropy ve Štrasburku dohodu o zřízení Zvláštního tribunálu pro trestný čin agrese proti Ukrajině. Aktuálně Evropská unie a zainteresované státy projednávají své vnitřní postupy pro přistoupení k dohodě o řídícím výboru zvláštního tribunálu.

Rada rovněž přijala Závěry o uplatňování Listiny základních práv EU, které hodnotí provádění strategie pro posílení uplatňování Listiny základních práv v EU. Tento bod byl projednán za přítomnosti ředitelky Agentury pro základní práva (FRA) Sirpy Rautio.

Následovala diskuse o nezávislosti advokátů v Evropě zejména v kontextu nově sjednané Úmluvy Rady Evropy o ochraně profese advokáta. Ministr Jeroným Tejc ve svém vystoupení uvedl: „Česká republika Úmluvu Rady Evropy plně podporuje a už v loňském roce ji také podepsala. Úmluva by měla přispět k ochraně práva na přístup k právní pomoci poskytované právním profesionálem, který je nezávislý na veřejných orgánech. Proto doporučuji přijetí Úmluvy Rady Evropy o ochraně advokátů na evropské úrovni. Bez nezávislých advokátů si totiž nelze právní stát představit.“

Ministři byli následně informováni o zamýšlené revizi nařízení o agentuře Eurojust, která bude předložena zhruba v polovině letošního roku. Pro Českou republiku je zásadní zachovat současnou povahu Eurojustu jakožto agentury, jejímž hlavním posláním je podpora a pomoc vnitrostátním justičním orgánům v rámci trestního řízení s přeshraničním prvkem.

Během pracovního oběda měli ministři možnost vyměnit si názory a zkušenosti s opatřeními přijatými v jednotlivých členských státech pro předcházení páchání trestné činnosti členy zločineckých organizací z věznic. V České republice trestná činnost členů zločineckých organizací ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody nepředstavuje vážnější hrozbu. Tu představují zpravidla protiprávní činy vázané na specifika odnětí svobody, jako je pronášení drog nebo jiných nepovolených věcí do věznic. Tato jednání však nejsou bezprostředně navázána na aktivity organizovaného zločinu. Trestnou činnost páchanou organizovanými skupinami odhaluje Policie České republiky, která Vězeňské službě České republiky předává poznatky o možných rizicích spojených s konkrétními uvězněnými osobami. Vězeňská služba pak může na základě konkrétních potřeb přistoupit k individuálním opatřením, která mohou zahrnovat například oddělené umístění členů organizovaných skupin, monitorování telefonních hovorů, kontrolu korespondence nebo návštěv, popř. dohled nad uskutečňovanými platbami.

Vladimír Řepka, ředitel Odboru komunikace a tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

6. března 2026