S čím se v praxi potýkají civilní soudy a jaká je budoucnost civilního kodexu? I o tom diskutovali odborníci na konferenci k otázkám civilního procesu

Zástupci Ministerstva spravedlnosti a Právnické fakulty Univerzity Karlovy společně uspořádali konferenci k aktuálním otázkám civilního procesu. Odborníci z různých právních odvětví na ní debatovali o stavu civilního procesu v České republice a o jeho budoucnosti. Přednášející mluvili o tom, jestli by měl vzniknout zcela nový civilní kodex, nebo jestli postačí novelizace jeho částí, diskutovali o tom, co zpomaluje práci civilních soudů, nebo představili metodiku ke sporům o peněžitá plnění.

Konferenci, která se konala 10. listopadu v prostorách Zotavovny Vězeňské služby ČR, otevřela svým příspěvkem ministryně Eva Decroix: „Diskuse o potřebě rekodifikace civilního procesu se vedou již značnou dobu. Z jedné strany zaznívají hlasy volající po zpracování zcela nového kodexu, z opačné strany však silně zaznívá, že se stávajícím kodexem umí systém pracovat a bylo by lepší se soustředit jen na novelizaci jednotlivých částí. Dnešní konference by tak měla přispět do této zajímavé diskuse.“

Na konferenci vystoupilo několik zástupců Ministerstva spravedlnosti. Ředitel odboru strategie a koncepce justice Jan Převrátil mluvil o civilním procesu z pohledu statistických údajů a Michael Koževnikov z legislativního odboru představil souhrn podnětů získaných od soudů. Ačkoliv české civilní soudy patří mezi premianty z hlediska rychlosti, slabá místa současného systému se ukazují především v případě řešení složitých věcí, což potvrdili v následné diskusi i zástupci některých soudů. Problémy současné úpravy lze podle diskutujících dále spatřovat například v řešení zneužívajících podání, kdy soudy nedisponují efektivními nástroji k jejich odklizení, či některých postupů týkajících se doručování nebo určení místní příslušnosti. Zároveň je třeba podle diskutujících pamatovat na to, že vedle rychlosti rozhodování je neméně důležitou i kvalita rozhodování.

I navazující část, ve které vystoupili místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, soudce Městského soudu Tomáš Novosad a zástupce České advokátní komory Dušan Sedláček, se týkala problémů současné úpravy. Místopředseda Šuk se ve svém příspěvku věnoval možným úpravám institutu dovolání, řešení námitek na obsazení soudu nebo rozhodování o nákladech řízení. Soudce Novosad pak na příkladu soudního spisu prezentoval problematiku obstrukčního chování a nemožnosti soudu se s takovým chováním rychle vypořádat. Přednáška zástupce ČAK Sedláčka se zabývala možností změny úpravy přezkumu rozhodčích nálezů a rozhodnutí rozhodčích komisí spolků. Řečníci i diskutující se v otázce potřeby rekodifikace přiklonili k závěru, že jako vhodnější způsob se jeví novelizace stávajících předpisů.

Odpolední blok zahájil Tomáš Střeleček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy příspěvkem k metodice optimálního řešení civilních soudních sporů o peněžitá plnění. Tato metodika zpracovávaná kolektivem ze stejné fakulty se věnuje otázce postupu soudů při řešení sporů, které rozlišuje na několik kategorií, a v souladu s principem proporcionality stanovuje pro jednotlivé kategorie sporů tzv. plány řízení. Metodika není závazná, měla by sloužit především začínajícím soudcům, justičním kandidátům a asistentům soudců, případně také ke vzdělávání soudců a soudcovského personálu.

Po představení metodiky následoval příspěvek Tomáše Foltýna z Krajského soudu v Plzni věnující se „zbytečným“ řízením, za které považuje především bagatelní spory, které uplatňuje jeden nebo omezený počet žalobců a které jsou zpravidla skutkově a právně jednoduché a jasné. Soudy v těchto řízeních podle něj působí jako tzv. „továrna na razítka“, ve svém příspěvku se tak autor zamýšlel nad možnými změnami, které by soudům od těchto řízení odlehčily. Přednáška Miroslava Sedláčka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy se týkala zvláštních druhů rozsudků v teorii a praxi, a to rozsudku pro zmeškání a uznání. Autor rozebral současnou podobu obou institutů, srovnal je se zahraniční úpravou a upozornil na možná úskalí současné úpravy.

Poslední blok příspěvků otevřela Radka Zahradníková působící na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Vrchním soudu v Praze. Ve svém příspěvku se zabývala řízeními ve věcech obchodních korporací a otázkou zařazení jednotlivých řízení mezi sporná a nesporná řízení včetně z toho vyplývajících důsledků. Na základě srovnání s německou a rakouskou úpravou identifikovala některé mezery současné úpravy, které by bylo vhodné napravit. Závěrečný příspěvek Jakuba Jandíka z Ministerstva spravedlnosti se zaobíral problematikou strategických žalob proti účasti veřejnosti, příslušných dokumentů Evropské unie a Rady Evropy vydaných v této oblasti a otázek, které vyvstaly při transpozici tzv. „Anti-SLAPP“ směrnice do vnitrostátního práva.

Konference se zúčastnili přednášející i hosté z rozličných právních odvětví, kterým Ministerstvo spravedlnosti velice děkuje za hodnotné příspěvky do diskuse.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

Praha, 13. listopadu 2025