Veřejné zakázky, ochrana před nenávistí i další témata: nové rozsudky štrasburského soudu ve Zpravodaji KVZ

Evropský soud pro lidská práva v nedávném rozsudku konstatoval, že pokud subjekty, kterým stát zadá veřejnou zakázku, jednají ve zlé víře, následné zrušení této veřejné zakázky nemusí představovat porušení jejich vlastnického práva. Více informací naleznete v aktuálním čísle Zpravodaje KVZ k rozsudkům z oblasti lidských práv.

Stížnost ve věci Uab Profarma a Uab Bona Diagnosis proti Litvě se týkala zrušení smluv mezi soukromými společnostmi a státem na nákup testů v období pandemie Covid-19. Vyšlo totiž najevo, že společnosti nakoupily požadované testy od subdodavatelů za necelých 19 % sumy, kterou následně obdržely za tyto testy od státu. Litevské soudy shledaly, že společnosti jednaly s cílem dosáhnout nepřiměřeně vysokého zisku v době nouzového stavu. Veřejnou zakázku prohlásily za neplatnou a společnostem uložily, aby státu vrátily přeplatek oproti tržní ceně testů. Dle štrasburského soudu tím nedošlo k porušení vlastnického práva společností. Soud uznal, že veřejné orgány porušily při zadávání veřejné zakázky zákon, jelikož neprovedly posouzení nabídek různých dodavatelů. Zároveň však zdůraznil, že tato skutečnost nemůže ospravedlnit zproštění stěžovatelských společností odpovědnosti za porušení závazků, které jim ukládá relevantní občanské právo, včetně požadavku jednání v souladu s dobrými mravy. To by totiž vyústilo v situaci, kdy by si mohly ponechat nadměrný zisk na úkor veřejných financí.

Ve věci Minasyan a ostatní proti Arménii Soud poprvé vztáhl svou judikaturu týkající se povinnosti státu poskytovat ochranu před nenávistnými projevy nejen na samotnou LGBTQ komunitu, ale také na osoby, které tuto komunitu dlouhodobě podporují a prosazují její práva. Stěžovatelé, veřejně vystupující v Arménii proti homofobii, byli v novinovém článku označeni jmény a prohlášeni za příslušníky „homosexuální lobby“ a „nepřátele státu“. Autor článku dále vyzýval k tomu, aby stěžovatele nikdo nezaměstnával, nestýkal se s nimi a neposkytoval jim prostor v médiích. Dle štrasburského soudu tím, že arménské soudy daný článek vyhodnotily jako legitimní „kritiku“ v rámci debaty o záležitostech veřejného zájmu, aniž by zohlednily jeho diskriminační povahu a přiznaly, že zjevným úmyslem článku bylo zastrašit dotčené osoby v jejich činnosti, neochránily stěžovatele před projevy prosazujícími intoleranci a škodlivé jednání v rozporu s článkem 8 Úmluvy.

V novém čísle čtvrtletníku Kanceláře vládního zmocněnce jsme připravili i shrnutí dalších významných aktuálních rozsudků štrasburského soudu. Přečíst si můžete anotace k tématům dohod o vině a trestu, sexuálního násilí, testování profesní integrity státních zaměstnanců či práva novináře na poskytnutí odůvodnění soudního rozhodnutí.

Aktuální číslo Zpravodaje KVZ i archiv starších čísel naleznete zde.

K bezplatnému odběru Zpravodaje je možné se přihlásit na adrese kvz@msp.gov.cz.

Kancelář vládního zmocněnce

29.září 2025