Nesouhlasím s rozhodnutím soudu

Pokud nejste spokojeni s rozhodnutím soudu v prvním stupni řízení, můžete jako účastníci civilního nebo trestního řízení využít opravný prostředek. Poučení o možnosti využití opravných prostředků je také součástí soudního rozhodnutí. Důrazně Vám doporučujeme, abyste zvážili právní pomoc advokáta.

Řádné opravné prostředky v občanském soudním řízení

Můžete využít řádné opravné prostředky v případě, že rozhodnutí soudu ještě nenabylo právní moci. Jedná se o:

  • odvolání proti rozsudku
  • odpor proti platebnímu rozkazu
  • námitku proti směnečnému nebo šekovému platebnímu rozkazu.

Pokud je rozhodnutí soudu už pravomocné, můžete využít mimořádné opravné prostředky.

Kdy můžu podat odvolání proti rozsudku?

V případě, že:

  • nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen
  • soud nepřihlédl k Vámi tvrzeným skutečnostem a důkazům
  • řízení má vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci
  • soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, protože neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností
  • soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním
  • dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, protože zde jsou další skutečnosti nebo jiné důkazy, které dosud nebyly uplatněny
  • rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Kdy se nemůžu odvolat?

V případě takzvaných bagatelních věcí, u kterých bylo rozhodnuto o peněžitém plnění, které nepřevyšuje 10 000 Kč.

Kdo může odvolání podat?

Odvolání může podat každý účastník řízení.

Kam odvolání podat?

Odvolání podejte k soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Tento soud pak předá Vaše odvolání se svým spisem a zprávou odvolacímu soudu.

Co má odvolání obsahovat?

Uveďte

  • Vaše jméno, příjmení a adresu
  • název a adresu soudu, který o věci rozhodl
  • spisovou značku případu
  • jestli rozhodnutí napadáte úplně nebo částečně a v čem spatřujete jeho nesprávnost
  • datum a podpis.

Pokud odvolání nebude splňovat všechny náležitosti, soud vás vyzve k jejich doplnění do stanoveného termínu.

Vztahují se na podání odvolání nějaké lhůty?

Odvolání je potřeba podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

Jak může odvolací soud rozhodnout?

Odvolací soud rozhodne jedním z následujících způsobů:

  • Odmítne pozdě podané odvolání.
  • Odmítne odvolání proti rozhodnutí, proti kterému není přípustné se odvolat.
  • Odmítne odvolání osoby, která není oprávněná odvolání podat.
  • Potvrdí rozhodnutí soudu prvního stupně.
  • Změní rozhodnutí soudu prvního stupně.
  • Zruší rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k novému projednání (v případě, že odvolací soud sám nemůže zajistit další důkazy).

Platí se za podání odvolání?

Ano. Výše poplatků závisí na tom, v jaké věci se odvoláváte. Aktuální sazebník naleznete např. zde.

Řádné opravné prostředky v trestním řízení

Proti nepravomocnému rozhodnutí v trestním řízení můžete podat řádný opravný prostředek, a to:

  • odvolání proti rozsudku
  • stížnost proti usnesení
  • odpor proti trestnímu příkazu.

Proti pravomocným rozhodnutím soudu můžete podat mimořádný opravný prostředek.

Kdy můžu podat odvolání?

Odvolání můžete podat

  • pro nesprávnost výroku
  • proti výroku o vině, trestu nebo o přiznané náhradě škody.

Kdo může odvolání podat?

Právo podat odvolání má:

  • obžalovaný, jeho příbuzní v přímém pokolení, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, registrovaný partner a druh
  • opatrovník nebo obhájce obžalovaného, je-li obžalovaný omezen na svéprávnosti
  • zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci nebo zabrání části majetku
  • poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.
  • státní zástupce.

Kam odvolání podat?

Odvolání podejte k soudu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. Tento soud pak předloží Vaše odvolání se svým spisem a zprávou odvolacímu soudu.

Co má odvolání obsahovat?

  • Vaše jméno, příjmení a adresu
  • název a adresu soudu, který o věci rozhodl
  • spisovou značku případu
  • jestli rozhodnutí napadáte úplně nebo částečně a v čem spatřujete jeho nesprávnost
  • datum a podpis.

Pokud předložené odvolání nebude splňovat všechny náležitosti, soud vás vyzve k jejich doplnění do stanoveného termínu.

Vztahují se na podání odvolání nějaké lhůty?

Odvolání podejte do 8 dnů od doručení rozsudku.

Jak může odvolací soud rozhodnout?

  • Zamítne pozdě podané odvolání.
  • Zamítne odvolání osoby, která není oprávněná odvolání podat.
  • Zamítne odvolání osoby, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět.
  • Odmítne odvolání, pokud nesplňuje zákonem stanovené náležitosti.
  • Zamítne odvolání, které není důvodné.
  • Přeruší trestní stíhání.
  • Zastaví trestní stíhání.
  • Zruší napadený rozsudek nebo jeho část.
  • Postoupí věc jinému orgánu, například Policii ČR nebo státnímu zastupitelství.

Platí se za podání odvolání?

Odvolání v trestním řízení nepodléhá soudnímu poplatku.

Mimořádné opravné prostředky v občanském soudním řízení a v trestním řízení

V případě, že nesouhlasíte s rozhodnutím, které je již pravomocné, máte následující možnosti:

V občanském soudním řízení můžete podat:

  • Žalobu na obnovu řízení, pokud vyšly najevo nové skutečnosti, které nemohly být použity v původním řízení a mohou pro Vás přivodit příznivější rozhodnuté ve věci.  Dalším důvodem pro žalobu je to, že je možné provést nové důkazy, které v původním řízení nemohly být provedeny. Žalobu podejte k prvoinstančnímu soudu do 3 měsíců od zjištění nových skutečností, nejpozději však do 3 let od právní moci původního rozhodnutí.
  • Žalobu pro zmatečnost, kterou můžete zvrátit už pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo i odvolacího soudu, pokud se domníváte, že:
    • bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů
    • v řízení vystupoval účastník, který neměl způsobilost být účastníkem řízení
    • účastník řízení neměl procesní způsobilost
    • nebyl podán návrh na zahájení řízení, jak požaduje zákon
    • rozhodl vyloučený soudce nebo přísedící, nebo nebyl soud správně obsazen (místo senátu rozhodl samosoudce)
    • bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího
    • účastníkovi řízení byla odebrána možnost jednat před soudem.

Žalobu pro zmatečnost podejte k soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

  • Dovolání, kterým můžete napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, a to v případě, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zastupovat Vás musí advokát nebo notář. Dovolání podejte do dvou měsíců k soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Rozhodne o něm Nejvyšší soud.

V trestním řízení můžete podat:

  • Dovolání, kterým napadnete rozhodnutí ve věci, pokud o ní rozhodoval soud druhého stupně. Dovolání můžete podat v případě, že:
    • ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ve věci rozhodl vyloučený orgán
    • obviněný neměl v řízení obhájce, ačkoliv ho podle zákona mít měl
    • byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání
    • proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv bylo podle zákona nepřípustné
    • bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí
    • rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení
    • obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, kterým byl uznán vinným
    • bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup
    • bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení
    • v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.

Dovolání podejte k soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.

O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud, podat jej může pouze nejvyšší státní zástupce nebo obhájce.

  • Podnět ke stížnosti pro porušení zákona.  Samotnou stížnost pro porušení zákona může podat pouze ministr spravedlnosti. Slouží k nápravě právních vad pravomocných rozhodnutí nebo vadného postupu řízení a rozhoduje o ní Nejvyšší soud. Podání tohoto opravného prostředku není limitováno žádnou lhůtou.
  • Návrh na obnovu řízení. Důvodem pro obnovu řízení jsou nové skutečnosti a důkazy, které mohou ovlivnit správnost rozhodnutí a vyšly najevo až po nabytí právní moci rozsudku. Návrh může podat odsouzený, státní zástupci a osoby, které mají právo podat odvolání. Lhůta k podání návrhu je tři měsíce od okamžiku, kdy se účastník o důvodech obnovy dozvěděl, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.

Opravné prostředky ve správním soudnictví

Ve správním soudnictví (tedy v případech, kdy soudy přezkoumávají rozhodnutí orgánů veřejné správy) neexistují žádné řádné opravné prostředky. Rozhodnutí krajského soudu nabývá právní moci okamžikem jeho doručení. Pokud s výsledkem nesouhlasíte, můžete využít pouze mimořádné opravné prostředky, kterými jsou kasační stížnost a návrh na obnovu řízení.

Kasační stížnost, kterou můžete podat, pokud se domníváte, že:

    • krajský soud nesprávně posoudil právní otázku (např. aplikoval špatný zákon nebo jej nesprávně vyložil);
    • řízení před správním orgánem mělo vady (skutková podstata nemá oporu ve spisech, je s nimi v rozporu, nebo bylo podstatně porušeno pravidlo řízení);
    • řízení před soudem bylo zmatečné (například chyběly podmínky pro řízení, rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen);
    • rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné (je nesrozumitelné, chybí v něm důvody nebo došlo k jiné závažné vadě řízení, která mohla ovlivnit zákonnost rozhodnutí);
    • soud nezákonně odmítl Váš návrh nebo nezákonně zastavil řízení.

Zákon zároveň vymezuje situace, kdy je kasační stížnost nepřípustná. Nelze ji podat ve volebních věcech, nebo pokud směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení či pouze proti odůvodnění rozhodnutí. Důležitým pravidlem je také to, že stěžovatel nesmí v kasační stížnosti uplatňovat nové skutečnosti a důkazy (tzv. novoty), které neuplatnil již před krajským soudem, ačkoliv tak učinit mohl.

Dále existuje institut nepřijatelnosti. Pokud o věci před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, pokud svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

  • Kdo ji může podat?

Kasační stížnost může podat každý účastník řízení (případně osoba zúčastněná na řízení). U kasační stížnosti musíte být povinně zastoupeni advokátem. Výjimka platí pouze pro případ, kdy máte Vy sami (případně Váš zaměstnanec, který Vás zastupuje) vysokoškolské právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie.

  • Kam ji podat?

Kasační stížnost se podává k Nejvyššímu správnímu soudu. Lhůtu však prokazatelně dodržíte i v případě, že stížnost podáte u krajského soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

  • Co má obsahovat?
    • Vaše jméno, příjmení a adresu
    • označení napadeného rozhodnutí (název soudu a spisovou značku)
    • údaj o tom, kdy Vám bylo rozhodnutí doručeno
    • rozsah, ve kterém rozhodnutí napadáte (zda úplně, nebo jen částečně)
    • konkrétní zákonné důvody, proč kasační stížnost podáváte (takzvané kasační body)
    • datum a podpis.
  • Vztahují se na podání nějaké lhůty?

Kasační stížnost musíte podat do 2 týdnů od doručení rozhodnutí krajského soudu. Pozor, zmeškání této lhůty nelze v žádném případě prominout.

Podání kasační stížnosti ze zákona nemá odkladný účinek, což znamená, že napadené rozhodnutí krajského soudu je nadále vykonatelné. Nejvyšší správní soud však může na návrh stěžovatele odkladný účinek přiznat, pokud by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku vznikne jiným osobám, a pokud to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

  • Platí se za podání?

Ano, podání kasační stížnosti podléhá soudnímu poplatku ve výši 5 000 Kč.

Od poplatku jsou ze zákona osvobozena řízení v určitých sociálně citlivých věcech, jako je například důchodové pojištění, nemocenské pojištění, sociální péče, státní sociální podpora či věci azylu. Stěžovatel také může soud požádat o individuální osvobození od soudních poplatků, pokud to odůvodňují jeho tíživé majetkové poměry.

Návrh na obnovu řízení

Obnova řízení je dalším mimořádným opravným prostředkem, avšak její využití ve správním soudnictví je v porovnání s občanským nebo trestním řízením silně omezeno. Slouží výhradně k nápravě skutkových omylů, které vyšly najevo až po skončení soudního řízení.

  • Kdy lze podat návrh na obnovu řízení?

Obnova je přípustná jen proti rozsudku vydanému v těchto dvou typech řízení:

    • Řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu.
    • Řízení ve věcech politických stran a politických hnutí.

Obnova řízení naopak není přípustná proti rozhodnutí o kasační stížnosti, ani směřuje-li návrh jen proti důvodům rozhodnutí nebo výroku o nákladech. Není přípustná ani u nejčastějšího typu správní žaloby (žaloba proti rozhodnutí správního orgánu).

Řízení ukončené pravomocným rozsudkem se na návrh obnoví, jestliže:

    • vyšly najevo nové důkazy nebo skutečnosti, které účastník bez své viny (např. o nich nevěděl) nemohl uplatnit v původním řízení,
    • nebo bylo orgánem veřejné moci jinak rozhodnuto o předběžné otázce, která byla pro původní rozhodnutí zásadní,
    • a zároveň platí, že výsledek obnoveného řízení může být pro navrhovatele příznivější.
  • Kdo jej může podat?

Návrh může podat ten, kdo byl účastníkem řízení před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh směřuje. U tohoto mimořádného opravného prostředku zákon povinné zastoupení advokátem nevyžaduje.

  • Kam jej podat?

Návrh na obnovu řízení se podává k tomu soudu, který vydal rozhodnutí, proti němuž návrh na obnovu směřuje (k věcně příslušnému krajskému soudu).

  • Co má obsahovat?
    • Přesné označení rozhodnutí, proti němuž směřuje.
    • Údaj o tom, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno.
    • Konkrétní zákonný důvod návrhu (vysvětlení, v čem spočívají nové skutečnosti nebo důkazy).
    • Vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je návrh podán ve správné lhůtě.
    • Návrh na provedení důkazů, jimiž má být tvrzený důvod prokázán.
    • Datum a podpis.
  • Vztahují se na podání nějaké lhůty?
    • Návrh musí být podán do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodu obnovy řízení, současně lze návrh podat nejpozději do 3 let od právní moci napadeného rozhodnutí. Výjimkou z této tříleté lhůty je pouze stav, kdy byl zrušen trestní rozsudek, kterým byl soud při svém původním rozhodování vázán.

Zmeškání těchto lhůt nelze prominout. Samotný podaný návrh nemá odkladný účinek, soud jej však na žádost může přiznat. Samotné řízení je rozděleno na dvě fáze: soud nejprve rozhoduje o tom, zda obnovu povolí. Pokud ji usnesením povolí, vykonatelnost původního rozhodnutí se odkládá a soud pokračuje v obnoveném řízení o věci samé.

  • Platí se za podání?

Ano, podání návrhu na obnovu řízení ve správním soudnictví podléhá soudnímu poplatku. Výše poplatku činí 5 000 Kč. Obdobně jako u jiných podání platí, že navrhovatel může požádat o individuální osvobození od soudních poplatků, pokud doloží, že k tomu má dostatečně závažné finanční či sociální důvody.