Krajský soud v Praze
Tiskové zprávy
- Rozhodnutím ministra spravedlnosti byl s účinností od 1.3.2025 předsedou Okresního soudu v Kolíně jmenován Mgr. Petr Franc.
- Tisková zpráva k věci sp. zn. 37 A 32/2024
Krajský soud v Praze uložil správním orgánům, aby zahájily řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu na skládce sudů se styreny v Nelahozevsi.
Ve věci sp. zn. 37 A 32/2024 se soud zabýval žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správních orgánů, kterou se žalobci domáhali toho, aby soud určil, že žalovaní (Česká inspekce životního prostředí, Krajský úřad Středočeského kraje a Městský úřad Kralupy nad Vltavou) jsou nezákonně nečinní, neboť nezahájili řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu podle § 42 odst. 1 vodního zákona. Tento závadný stav žalobci spatřují v tom, že v souvislosti se sanací skládky sudů se styreny v Nelahozevsi došlo v letech 2019-2020 k odkrytí tělesa skládky včetně horní vrstvy sudů se závadnými látkami, které jsou v nich uloženy, a v důsledku promývání takto odkryté skládky deštěm k šíření kontaminace, která závažně ohrozila podzemní i povrchové vody. Protože sanace nebyla dokončena tak, jak bylo plánováno, a těleso skládky zůstalo od roku 2020 odkryté, tvrdili žalobci, že riziko ohrožení vod stále trvá.
Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že v daném případě byly naplněny zákonem předpokládané podmínky pro zahájení řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu podle § 42 odst. 1 vodního zákona. Ve vztahu k České inspekci životního prostředí a Krajskému úřadu Středočeského kraje jako vodoprávnímu úřadu, proto shledal, že jsou tyto správní orgány nezákonně nečinné, neboť uvedené řízení nezahájily. Uložil jim současně, aby do 30 dnů od právní moci rozsudku řízení zahájily.
Soud zdůraznil, že není jeho úlohou, aby určoval, jaké konkrétní opatření k nápravě dané situace mají správní orgány původci závadného stavu uložit, resp. jak mají rozhodnout v řízení, které nařídil zahájit. To je plně v kompetenci příslušných správních orgánů. Soud tedy správním orgánům neuložil povinnost skládku zlikvidovat. Soud také nezpochybnil, že uvedená skládka je dlouhodobě řešena jako tzv. stará ekologická zátěž. To ale podle jeho názoru nevylučuje, aby na takovém místě mohlo dojít k havárii, jejíž trvající následky je třeba řešit prostřednictvím řízení o uložení opatření k nápravě závadného stavu.