Bezprecedentní rozsudek štrasburského soudu k bezprecedentnímu porušování Úmluvy na Ukrajině ze strany Ruské federace

Evropský soud pro lidská práva dnes vydal rozsudek velkého senátu k mezistátní stížnosti Ukrajiny a Nizozemska proti Rusku. V řízení úspěšně intervenovala i česká vláda.

Stížnost namítala tři okruhy porušování lidských práv ze strany Ruska na území Ukrajiny: zaprvé, sestřelení civilního letadla MH17 mířícího z Amsterdamu do Malajsie nad východní Ukrajinou v červenci 2014, zadruhé, působení ruských jednotek na území doněcké a luhanské oblasti od jara 2014, a zatřetí, úplnou vojenskou invazi Ruska po 24. únoru 2022 (zde se přitom ESLP mohl zabývat jen obdobím do 16. září 2022, kdy skončilo členství Ruské federace v Radě Evropy).

Rozsudek má přes 500 stran a konstatuje mnohonásobná porušení řady ustanovení Úmluvy; ESLP zde doslova mluví o „bezprecedentním a flagrantním útoku na základní hodnoty Rady Evropy a na účel a smysl Úmluvy“. V řízení před ESLP intervenovalo i 26 vlád členských států Rady Evropy, včetně České republiky. Česká vláda měla své zastoupení i na ústním jednání velkého senátu v této věci.

Intervence se soustředila zejména na výklad pojmu tzv. extrateritoriální jurisdikce ve smyslu článku 1 Úmluvy. Podle dosavadní judikatury ESLP totiž platilo, že během ozbrojených mezinárodních konfliktů, konkrétně ve fázi aktivních bojů, kdy zatím ani jedna z bojujících stran nezískala účinnou kontrolu nad určitým územím, existuje „kontext chaosu“, kde u žádné strany nelze mluvit o jurisdikci nad daným územím, a tedy ani o odpovědnosti za dodržování práv zaručených Úmluvou na něm. V souladu s návrhem intervenujících států ale ESLP v dnešním rozsudku tento přístup změnil a uvedl, že v případě extenzivního a předem dlouhodobě strategicky naplánovaného vojenského útoku na území jiného suverénního státu, provedeného s jednoznačným úmyslem získat a udržet si nad tímto územím kontrolu, nese stát-agresor za své jednání odpovědnost podle Úmluvy, a osoby dotčené jeho útokem tedy spadají pod jeho jurisdikci. Tento výklad má zásadní význam pro ochranu lidských práv v konfliktních oblastech a posiluje odpovědnost států za jejich jednání i mimo vlastní území.

V projednávané věci proto dle rozsudku Rusko nese odpovědnost např. za vojenské útoky na ukrajinském území, zaměřené na rezidenční oblasti a civilní infrastrukturu, jakož i za mučení, sexuální násilí a vraždy, které vyústily v utrpení nespočtu lidí. ESLP zároveň v rozsudku vyzval Rusko k propuštění všech neprávem zadržených osob a ke spolupráci na zřízení nezávislého mezinárodního mechanismu, jehož posláním bude identifikovat všechny ukrajinské děti unešené do Ruska a zajistit jejich navrácení do původních rodin.

Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva

10. čerevence 2025