Novinky v roce 2025

Ministerstvo spravedlnosti představuje výběr z právních předpisů nabývajících účinnosti v roce 2025.

1. Novela trestních předpisů účinná k 1. lednu 2025 – zák. č. 166/2024 Sb. – změna právní úpravy sexuálních trestných činů

Dne 1. ledna 2025 nabude účinnosti novela trestního zákoníku a dalších předpisů vyhlášená pod č. 166/2024 Sb., která přispívá ke zvýšení ochrany obětí sexuálních trestných činů a k zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí.

Tato novela přichází s tzv. redefinicí trestného činu znásilnění, kdy mění trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahrazuje jej konceptem nesouhlasného pohlavního styku (tj. za znásilnění bude považována každá soulož, anální nebo orální styk či jiná srovnatelně závažná sexuální praktika, např. opakované vsunování prstů nebo předmětů do vagíny, s níž jeden z účastníků nebude souhlasit a tento nesouhlas jakkoli srozumitelně projeví navenek – slovně, pláčem, fyzickým odporem aj.).

Jako znásilnění bude dále postižitelný (stejně jako dnes) i případ, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti, což zahrnuje případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu (nemoc, duševní porucha, spánek, silná opilost, zdravotní hendikep, spoutání, nízký nebo vysoký věk aj.) utvářet svou vůli nebo ji projevit, případně je tato schopnost podstatně snížena. Výslovně se nově jako důvod bezbrannosti uvádí i silný ochromující stres, který vyjadřuje stavy, kdy oběť tzv. zamrzne a není schopna se jakkoli bránit. Zároveň se stanoví věková hranice 12 let, do jejíhož dosažení je dítě vždy považováno za bezbranné pouze z důvodu nízkého věku a sexuální praktiky s ním budou vždy trestné jako znásilnění (v případě penetrace) nebo jako sexuální útok (v případě méně závažných sexuálních praktik typu tření nebo osahávání genitálií, prsou apod.) a nikoli jako mírněji trestné pohlavní zneužití. Jde tedy o stanovení věkové hranice, do jejíhož dosažení dítě obvykle za normální situace ještě není natolik vyzrálé, aby bylo schopno pochopit sexuální jednání pachatele a projevit svůj souhlas nebo nesouhlas.

Novela také v některých případech oproti stávající právní úpravě za znásilnění zvyšuje trestní sazby.   

Po vzoru zahraničních úprav se trestný čin znásilnění omezuje pouze na soulož
a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (anální styk, orální styk, vsunování prstů a předmětů do vagíny nebo análního otvoru) a méně závažné sexuální praktiky (nepenetrační povahy) vyčleňuje do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku, což umožňuje vhodněji nastavit výši trestních sazeb.

Dále se posiluje právo oběti „být slyšena“ v trestním řízení. Zejména se zdůrazňuje poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení vůči oběti, pokud jde o její právo učinit prohlášení o dopadech trestného činu na její život, aby státní zástupce a soudce mohl tyto dopady řádně zohlednit, zdůrazňuje se, že toto prohlášení je třeba zohledňovat v úvahách
o trestu a nově se stanoví, že pokud se oběť (resp. každý poškozený) vyjádří ke sjednané dohodě o vině a trestu, bude toto vyjádření obsaženo přímo ve sjednané dohodě (tj. pokud poškozený s dohodou souhlasit nebude, soudce o tom bude včas informován a zejména v těchto případech by měl přezkoumat, zda je schválení dohody o vině a trestu na místě).

2. Novela trestních předpisů týkající se psychomodulačních látek účinná k 1. lednu 2025 – zák. č. 321/2024 Sb.

Dne 1. ledna 2025 nabude účinnosti zákon č. 321/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Tímto zákonem se, v souvislosti se zavedením nové kategorie tzv. psychomodulačních látek, řeší i trestněprávní následky neoprávněného nakládání s nimi. Dochází tak k zakotvení nového trestného činu neoprávněného nakládání s psychomodulačními látkami (nový § 251a tr. zák.)  a trestného činu neoprávněné výroby a jiného nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami (nový § 286a tr. zák.)  

3. Novela předpisů upravujících výkon trestu odnětí svobody, vazby a zabezpečovací detence, účinná k 1. lednu 2025 – zák. č. 29/2024 Sb.

Dne 1. ledna 2025 nabude účinnosti zákon č. 29/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a další související zákony.

Tento zákon komplexním způsobem upravuje postupy při nakládání s příjmy vězněných osob zavedením jednotného systému rozúčtování veškerých příjmů odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence. Nahradí se dosavadní systém, podle kterého bylo odlišně nakládáno s příjmy z pracovní odměny a ostatními penězi zaslanými těmto osobám (např. důchody, výsluhové příspěvky, peníze obdržené od příbuzných apod.). Nově se bude se všemi příjmy v zásadě nakládat tak, jak se doposud nakládalo s pracovní odměnou.

Hlavním cílem je garantovat, že se bude každému vězni (bez ohledu na původ jeho příjmů) tvořit peněžní rezerva, která mu bude vyplacena po propuštění, čímž dojde k usnadnění přechodu na svobodu, kdy období těsně po propuštění je (právě mj. i s ohledem na nedostatek peněžních prostředků) nejkritičtější z hlediska recidivy; to vše za současného průběžného umořování jeho závazků (např. výživa nezaopatřených dětí).

4. Novela zákona o Rejstříku trestů, účinná k 1. lednu 2025 – zák. č. 427/2023 Sb.

Dne 1. ledna 2025 nabude účinnosti zákon č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákonem dochází zejména ke zrušení Rejstříku trestů jakožto samostatné organizační složky státu a převodu jeho agendy na Ministerstvo spravedlnosti.

V době přijetí zákona o Rejstříku trestů představovalo vedení evidence odsouzení rozsáhlou listinnou agendu, která byla zabezpečována Rejstříkem trestů s několika územními pobočkami – zřízení úřadu, který se bude věnovat výlučně správě této evidence, tak bylo ve své době odůvodnitelné. S ohledem na elektronizaci celé agendy je toto ale již překonáno; evidence trestů a evidence vybraných přestupků tak představují zřejmě jediné evidence, které jsou spravovány samostatnou organizační složkou státu, která se věnuje výlučně vedení evidencí. Implementace Rejstříku trestů do struktury Ministerstva spravedlnosti vychází z požadavku na racionalizaci státní správy; věcná agenda Rejstříku trestů bude zachována v rámci organizační struktury Ministerstva spravedlnosti, přičemž dojde k zefektivnění jeho řízení a k úspoře provozních výdajů, čímž bude dosaženo očekávaného synergického efektu snížení běžných výdajů.

5. Partnerství – zákon č. 123/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. ledna 2025

Zákon, který vstupuje v účinnost od 1. ledna 2025, zavádí nový institut partnerství jako svazek dvou lidí stejného pohlaví, který dává na úroveň manželství s tím, že na partnerství a práva a povinnosti partnerů se obdobně vztahují ustanovení o manželství a právech a povinnostech manželů, vdovách a vdovcích. Zároveň zákon umožňuje, aby se osvojitelem dítěte stal také partner, je-li rodičem dítěte druhý z partnerů.

Po nabytí účinnosti zákona budou uzavřená registrovaná partnerství nadále existovat, ale již nebudou moci vznikat nová registrovaná partnerství.

6. Změna pohlaví

Předpis: Nález Ústavní soudu sp. zn. Pl. ÚS 52/23, ze dne 24. dubna 2024, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 144/2024 Sb.

Účinnost derogačního výroku: 1. 7. 2025

Tento nález ÚS svým výrokem zrušil ustanovení § 29 odst. 1, věty první, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 21 odst. 1, věty první, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Obě zrušená ustanovení shledal Ústavní soud protiústavními kvůli požadavku na sterilizaci (respektive znemožnění reprodukční funkce) při změně pohlaví.

7. Novela zákona o soudech a soudcích č. 319/2024 Sb. - omezení přísedících (účinnost 1.1.2025)

Novelou zákona dochází k opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni. Přísedící nadále zůstanou zachováni na krajských soudech v části trestních věcí, dochází tedy o omezení okruhu případů, při kterých bude zasedat senát složený z laických přísedících.

Současně se počítá s tím, že s účinností novely bude upravena i vyhláška o náhradách za vykonávání funkce přísedícího. Finanční prostředky ušetřené díky omezení přísedících v některých typech řízení budou použity mimo jiné na zvýšení paušálních náhrad za výkon funkce přísedících, které nebyly valorizovány od roku 1996. Cílem této vyhlášky je změnit úpravu náhrad za výkon funkce přísedících tak, aby výše odměn byla alespoň částečně přizpůsobena vývoji inflace a aby byla náhrada důstojnou kompenzací za výkon funkce přísedícího.

8. Domácí násilí

Předpis: Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s potíráním domácího násilí (sněmovní tisk 721, legislativní proces zatím nebyl ukončen)

Návrh zákona zavádí do právního řádu definici domácího násilí. Cílem definice je jednoznačně vymezit, jaké formy násilí jsou považovány za domácí násilí, a tím zdůraznit jejich společenskou nepřijatelnost a potenciálně zvýšit motivaci společnosti se těchto forem násilí nedopouštět. Z hlediska obětí pak bude definice zvyšovat schopnost identifikovat různé formy násilí jako domácí násilí a motivaci situaci řešit v počáteční fázi. Zároveň dojde k vyjasnění pojmu domácí násilí pro orgány veřejné moci, které s tímto pojmem na základě příslušných ustanovení právního řádu pracují – zejména orgány sociálně-právní ochrany dětí a soudy v rámci civilní justice. Na definici domácího násilí v občanském zákoníku nebude bezprostředně navázána žádná sankce.

Dále návrhem dochází k dílčím změnám v dalších zákonech zejména s cílem zlepšit postavení obětí domácího násilí. Jedná se například o rozšíření zákazu mediace v případech, kdy došlo mezi účastníky řízení k domácímu násilí. Dále se prodlouží doba vykázání Policií ČR z 10 na 14 dní a stanoví se povinnost vykazujícího policisty vykázané osobě zabavit zbraň a učinit jiná vhodná opatření na ochranu ohrožené osoby. Do přestupkového zákona se zakotvuje právo na doprovod důvěrníkem či stanovení povinnosti správního orgánu na žádost osoby přímo postižené spácháním přestupku učinit potřebná opatření k zabránění jejího kontaktu s osobou, kterou označila za pachatele.

Účinnost se bude odvíjet od rychlosti legislativního procesu, patrně by mohla být od 1. července 2025.

9. Novela nařízení vlády o nezabavitelných částkách (účinnost 1.1.2025)

Ve výkonu rozhodnutí nebo v exekuci vedené soudním exekutorem, ve které je dlužná částka vymáhána srážkami ze mzdy povinného (dlužníka), musí být tomuto povinnému ponechána nezabavitelná částka, jež zajišťuje uhrazování základních životních potřeb povinného, případně jeho rodiny. Podle nařízení vlády o nezabavitelných částkách se nezabavitelná částka na osobu povinného vypočítává z částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení a zvyšuje se o další částky zejména na manžela a vyživované děti povinného. V posledních letech došlo v důsledku nárůstu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení ke zvýšení nezabavitelné částky a ke snížení výnosů ze srážek ze mzdy, z nichž se hradí vymáhané pohledávky. Proto se připravuje parametrická změna výpočtu nezabavitelné částky, v jejímž důsledku by mělo být zrušeno zvýšení nezabavitelné částky na manžela povinného a při výpočtu nezabavitelné částky by se již nemělo přihlížet ke změnám částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení, k nimž došlo v průběhu kalendářního roku (rozhodné pro výpočet budou částky vždy k 1. lednu). V r. 2025 by se nezabavitelná částka měla vypočítávat z částek životního minima a normativních nákladů na bydlení k 31. prosinci 2024. Od 1. července 2025 by mohla nabýt účinnosti nová právní úprava dávky státní sociální pomoci, která bude mít vliv i na výpočet nezabavitelné částky - navržená změna výpočtu nezabavitelné částky zajistí, že se důsledky nové právní úpravy dávky státní sociální pomoci případně promítnou do výpočtu nezabavitelné částky až od r. 2026.

Legislativní proces k novele nařízení vlády o nezabavitelných částkách zatím nebyl ukončen, účinnost se předpokládá od 1. ledna 2025.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

30. prosince 2024