Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání

Reakce Ministerstva spravedlnosti na zprávu Transparency International ohledně protikorupčních opatření

Ministerstvo spravedlnosti odmítá tvrzení Transparency International, že současná vláda a ministr spravedlnosti Pavel Blažek selhávají v boji proti korupci. Vládní protikorupční politika stojí na jasném plánu a konkrétních opatřeních, která přinášejí dlouhodobé a systémové změny. Vláda schválila „Vládní koncepci boje proti korupci na léta 2023–2026“, jejímž cílem je prosazení klíčových a dlouho diskutovaných protikorupčních opatření, jakými jsou zákon o ochraně oznamovatelů, novela zákona o státním zastupitelství nebo zákon o regulaci lobbování.

Koncepce stojí na účinné spolupráci Ministerstva spravedlnosti se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, relevantními stakeholdery zastoupenými v Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí a mezinárodními organizacemi aktivními v oblasti boje proti korupci.

1. Zákon o ochraně oznamovatelů
Jedním z významných úspěchů protikorupční politiky vlády v uplynulém roce je přijetí zákona o ochraně oznamovatelů, který nabyl účinnosti 1. srpna 2023.

  • Po více než dekádě diskuzí a řadě neúspěšných legislativních pokusů předchozích vlád mohou nyní zaměstnanci a další pracovníci oznamovat závažná protiprávní jednání, ke kterým u jejich zaměstnavatele došlo, mimo jiné prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému v dané organizaci. Pro tento případ jsou pak oznamovatelé chráněni před odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatele i dalších osob.
  • Česká republika tak díky úsilí současné vlády dosáhla transpozice evropské směrnice do národní právního řádu, přičemž v některých ohledech oznamovatelům zajistila ve srovnání se směrnicí ještě výhodnější postavení.
  • Protože však nejde pouze o kvalitní legislativu, ale také o její uplatňování v praxi, Ministerstvo spravedlnosti realizovalo široké spektrum vzdělávacích aktivit zaměřených na zaměstnavatele (povinné subjekty) jejich příslušné osoby i potenciální oznamovatele, které byly laickou i odbornou veřejností velmi oceňovány.

2. Posílení nezávislosti státního zastupitelství

Díky schválené novele zákona o státním zastupitelství se postavení nejvyššího státního zástupce stalo silnější a nezávislejší, mimo jiné jej bude možné odvolat pouze na základě taxativně stanovených závažných důvodů.

  • Novela v tomto ohledu, jakož i v otázce zavedení výběrových řízení pro vedoucí státní zástupce, naplňuje mezinárodní doporučení a celkově posiluje odolnost státního zastupitelství a státních zástupců vůči vnějším vlivům.
  • Rovněž byla přijata novela zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Jejím cílem je posílení odpovědnosti soudců, státní zástupců a soudních exekutorů i posílení práva na spravedlivý proces, a to zavedením instančního přezkumu na základě opravného prostředku – odvolání.
  • Dále je cílem zvýšení efektivity kárných řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

3. Návrh zákona o regulaci lobbování
Dalším zásadním protikorupčním opatřením v působnosti Ministerstva spravedlnosti je návrh zákona o regulaci lobbování, kterým se aktuálně ve 3. čtení zabývá Poslanecká sněmovna. Ačkoliv lobbing je potřeba považovat za činnost v moderních demokraciích nejenom legitimní, ale také potřebnou pro kvalifikovanou tvorbu veřejné politiky, platí to pouze tehdy, pokud je podroben jasným pravidlům a probíhá transparentně.

  • Návrh zákona proto cílí na prevenci zákulisního lobbování, nad nímž v současnosti není vykonávána veřejná kontrola, a to za zachování legitimních zájmů skupin organizovaných zájmů. Společně s tím návrh zákona cílí na předcházení negativním jevům někdy s takovým lobbováním spojených, jako jsou korupce či klientelismus. 

Výše zmíněné body jasně ukazují, že vláda i Ministerstvo spravedlnosti podnikají konkrétní kroky v boji proti korupci. Navíc lze díky přijatým legislativním opatřením Ministerstva spravedlnosti v příštích letech očekávat zlepšení hodnocení České republiky v mezinárodních protikorupčních žebříčcích, jako je například GRECO nebo Index vnímání korupce (CPI). Což je nespornou zásluhou systematické práce současné vlády a jmenovitě pak ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Ministerstvo spravedlnosti

Praha 17. prosince 2024