Nová směrnice nastavuje závazné standardy pro boj proti korupci v EU

Dne 31. května 2026 vstoupila v platnost směrnice (EU) 2026/1021, která sjednocuje pravidla napříč členskými státy a posouvá boj proti korupci na novou úroveň.

Předpis komplexně harmonizuje pravidla pro boj proti korupci v členských státech EU. Jeho hlavním cílem je vymezit jednání, která jsou členské státy povinny postihovat jako trestné činy, zejména úplatkářství ve veřejném i soukromém sektoru, zpronevěru, nepřímé úplatkářství, protiprávní výkon veřejné funkce, maření spravedlnosti, obohacení z trestné činnosti korupční povahy a zatajení. Směrnice rovněž stanoví požadavky na odpovídající trestní sankce.

Stejně jako jiné trestněprávní směrnice stanoví pouze minimální standardy a ponechává členským státům možnost zachovat nebo přijmout přísnější právní úpravu.

Vedle trestněprávní oblasti směrnice obsahuje také ustanovení zaměřená na prevenci korupce. Ta zahrnují povinnost přijímat opatření ke zvyšování povědomí o dopadech a škodlivosti korupce, posilovat integritu, transparentnost a odpovědnost ve veřejné správě a zavádět další preventivní nástroje. Směrnice dále ukládá členským státům povinnost pravidelně posuzovat rizika v jednotlivých sektorech a na základě těchto analýz přijímat odpovídající opatření. Současně stanoví povinnost přijímat a zveřejňovat vnitrostátní strategie boje proti korupci.

Směrnice rovněž požaduje, aby členské státy určily specializované orgány zaměřené na prevenci a potírání korupce a zajistily jejich dostatečné personální i materiální zázemí. Důraz je kladen i na odbornou přípravu státních úředníků.

Sbližování standardů trestní odpovědnosti napříč EU posílí právní jistotu občanů, že korupční jednání bude postihováno obdobně bez ohledu na to, ve kterém členském státě k němu došlo. Směrnice zároveň podporuje spolupráci mezi členskými státy a institucemi a agenturami EU, zlepšuje výměnu informací a sběr dat, což umožní orgánům činným v trestním řízení účinněji odhalovat a narušovat činnost mezinárodních zločineckých sítí.

V konečném důsledku může směrnice přispět k efektivnějšímu využívání veřejných prostředků a ke snížení ztrát způsobených korupcí.

Transpoziční lhůta pro provedení směrnice do vnitrostátních právních řádů je (s výjimkou některých ustanovení) stanovena do 1. června 2028.

Přestože právní řád a praxe České republiky požadavkům směrnice v mnoha ohledech pravděpodobně již vyhovují, Ministerstvo spravedlnosti zahájilo práce na detailním posouzení jejích dopadů a na zajištění včasné a řádné implementace do vnitrostátního práva.

Text směrnice je dostupný zde.

Mgr. Vladimír Řepka

Ředitel Odboru komunikace Ministerstva spravedlnosti

8. června 2026