Prohlášení ministra spravedlnosti Pavla Blažka k tiskovému prohlášení Soudcovské unie z 22. 8. 2022

Dnes je to přesně týden, kdy se Soudcovská unie ve zveřejněném prohlášení důrazně ohradila a jednoznačně odmítla důvody, proč nejmenovat navrženého kandidáta na místopředsedu pro trestní úsek Krajského soudu v Brně Aleše Novotného. V prohlášení to označila za přímý a nepřípustný zásah moci výkonné do rozhodovací činnosti soudců.

Úvodem bych se chtěl konstatovat, že je zcela vyloučeno, aby nejmenování jediného funkcionáře jakkoli ohrozilo nezávislost justice.

Na funkci místopředsedy krajského soudu nevzniká nikomu právní nárok. Jedná se o funkci, která je správního charakteru. Pokud bych někoho do takové funkce nejmenoval, rozhodně to nebude mít vliv na žádné kauzy.

Prohlášení Soudcovské unie mě mrzí o to víc, že jsem za osm měsíců, co jsem ve funkci ministra spravedlnosti, jednal se soudci vždy korektně a mnoha jejich žádostem jsem vyhověl.

Za dobu mého působení bylo jmenováno 46 nových soudců a jmenoval jsem 36 nových státních zástupců. Co se týká soudních funkcionářů – těch bylo v soustavě soudů jmenováno 30 a v soustavě státního zastupitelství 15.

Tento výčet jasně dokazuje, že jmenování justičních funkcionářů v žádném případě neobstruuji.

Na žádost soudců jsem například domluvil historicky první návštěvu předsedy vlády na pracovním jednání nejvyšších zástupců justice. Také se mi podařilo domluvit jednání představitelů justice s ministrem financí, což bylo v obou případech dle představitelů justice historicky poprvé. A přitom to rozhodně nebylo mou povinností, byla to vstřícnost.

Jmenování místopředsedy krajského soudu je v pravomoci ministra, který nese za jmenovaného kandidáta odpovědnost. Zákon předpokládá dohodu předsedy příslušného soudu a ministra spravedlnosti na vhodném kandidátovi. Návrh na jmenování soudce Novotného byl podán bez předchozího ústního projednání a následná medializace způsobená aktivistickými jednotlivci vedla k mnoha nedorozuměním.

Tvrzení Soudcovské unie, že ministr není oprávněn hodnotit rozhodování konkrétního soudce, považuji za nesprávné. Soudce, stejně jako všechny ostatní představitele státu, může hodnotit každý občan. Ministr spravedlnosti práci soudů a soudců pak vyhodnocovat musí. Kdyby to nedělal, rezignoval by na své základní povinnosti.

Při plnění tohoto zákonného zmocnění se v žádném případě nemůže jednat o zásah představitele moci výkonné do moci soudní, neboť ministr žádným způsobem tímto neovlivňuje soudcovo rozhodování v jednotlivých trestních řízeních.

Při hodnocení kandidáta nemohu pominout fakt, že trestní senát vedený soudcem Novotným způsobil státu a účastníkům řízení opakovaně škodu, která již byla z části na základě soudních rozhodnutí vyplacena. O ostatních nárocích poškozených účastníků běží příslušná řízení. Pokud některý trestní senát způsobuje svými rozhodnutími opakovaně škody účastníkům řízení než ostatní, není možné, aby se tomu ministr spravedlnosti, a konec konců i veřejnost, nevěnovali. Ostatně podobně je tomu u představitelů moci výkonné. Předseda senátu, obdobně jako předseda vlády v případě vlády, kde se také neveřejně hlasuje, za takováto rozhodnutí nese vždy vyšší míru spoluodpovědnosti. Jinak by tyto vedoucí funkce měly pramálo smyslu.

Navíc soudce Novotný v roce 2020 obdržel od předsedy KS v Brně výtku, neboť po dobu devatenácti měsíců nebyl schopen vyhotovit písemné vyhotovení rozsudku, čímž podle předsedy KS kromě jiného „jednal v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků a musel si být nepochyběn vědom, že porušuje trestní řád". Nesplnění této povinnosti nelze v žádném případě vztahovat na trestní senát jako celek.

Předseda KS v Brně také výslovně konstatoval, že soudce Novotný „není schopen či nechce rozpoznat závažnost a prioritu soudcovských povinností".  Již to ho samo o sobě diskvalifikuje jako kandidáta na místopředsedu KS.

Ztotožňuji se s názorem Nejvyššího soudu, že „trestní senát" vedený soudcem Novotným „nekriticky převzal názory obžaloby". Trvám na tom, že soudce se nikdy nemá a nesmí stát součástí obžaloby. Možná, že i v tomto světle se ukazuje, proč jsou rozhodnutí trestního senátu pod vedením soudce Novotného opakovaně rušeny vyššími soudy.

Podle mě tak není soudce Novotný vhodným kandidátem na místopředsedu KS v Brně a odmítám za něj nést spoluodpovědnost. V jeho případě již nemohu uvažovat o podání kárné žaloby, neboť veškeré lhůty uplynuly za mých předchůdců. O novém místopředsedovi budu jednat s předsedou Krajského soudu v Brně Milanem Čečotkou. Na tomto postupu jsem s předsedou KS v Brně domluven.

Představitelům Soudcovské unie jsem dnes vysvětlil, že návrhové řízení nechtělo ministerstvo veřejně komentovat. Nebýt řady žádostí podle zákona o svobodný přístup k informacím od redaktorky vydavatelství Economia a následně Transparency International, na které jsme ze zákona museli odpovědět, nedošlo by vůbec k žádným zbytečným nedorozuměním, kde se zaměňuje příčina s následky.

Česká republika je parlamentní republikou a vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, nikoli jakýmkoli zájmovým sdružením. Chci veřejně poděkovat mnohým vládním a hned několika opozičním poslancům za jimi vyslovenou podporu mého zákonného postupu.

A děkuji mnoha právníkům z Brna za nemalou podporu v tomto sporu. Ti více než mnozí pražští aktivisté vědí, že jmenováni soudce Novotného by byla pro chod brněnského soudu chyba. Podle mě si KS v Brně zaslouží v oblasti trestního řízení jiné vedení.

Na úplný závěr bych rád požádal Soudcovskou unii, abychom nepokračovali, alespoň v nejbližší době, ve veřejné polemice, neboť lidé nyní mají mnohem závažnější starosti a obavy a není v našem společném zájmu je zneklidňovat ještě více. K diskusi jsem ovšem samozřejmě kdykoli připraven.

JUDr. Pavel Blažek, PhD., ministr spravedlnosti

29. 8. 2022