Co potřebujete vědět

Jaké dokumenty musí k žádosti o výpis z rejstříku trestů právnických osob předložit žadatel, který je právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky a žádost podává prostřednictvím svého statutárního orgánu (tj. nenechal se pro tento úkon zastoupit)?

Údaje z evidence rejstříku trestů právnických osob, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné a z tohoto důvodu se při podání žádosti o výpis neověřuje totožnost osoby, která žádost podává. K žádosti není nutné, kromě zaplaceného správního poplatku ve výši 100,- Kč (v zahraniční na ZÚ ČR je konzulární poplatek ve výši 200,- Kč) nic přikládat.

Vyřizují se výpisy z rejstříku trestů pro fyzickou osobu na počkání?

Od května 2012 je výpis z evidence rejstříku trestů vydáván s přílohou obsahující informace podle § 16g odst. 2 z. č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, v platném znění:

Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, výápis podle § 11 nebo 11a, požádá Ministerstvo spravedlnosti příslušný orgán členského státu, jehož je osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu.

Na počkání lze výpis vyhotovit občanům České republiky, nebo občanům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud dále nepožadují vydání výpisu s přílohou obsahující informace o odsouzení členského státu EU, ve kterém mají/měli bydliště nebo jehož měli státní občanství.

Na počkání nelze vydat výpis:

- občanům jiného členského státu EU (odpověď na dožádání max. 25 pracovních dnů);

- osobám, které žádají výpis s přílohou obsahující informace o odsouzení členského státu EU, ve kterém mají/měli bytliště nebo jehož měli státní občanství.

Na uvedené skupiny osob musí Ministerstvo spravedlnosti provést dožádání do jiného členského státu EU.

Je-li žádost podána na kontaktním místě CzechPOINT, bude výpis možné vyzvednout po obdržení odpovědi na dožádání (max. 25 pracovních dnů).
Výpis zpracovaný na základě osobního podání na adrese Legerova 1877/7, Praha 2, bude odeslán poštou na adresu žadatele v ČR nebo jej lze v účedních hodinách vyzvednout na výše uvedené adrese (uvede-li žadatel při podání žádosti e-mailovou adresu, bude mu poskytnuta informace, že výpis je již připraven k vyzvednutí), nebo může být výpis zaslán do datové schránky osoby, které se výpis týká.

- osobám narozeným na území SR, které mají jiné než Slovenské státní občanství a jejich údaje dosud nebyly převedeny podle mezinárodní smlouvy z evidence Rejstříku trestů Bratislava do evidenci rejstříku trestů v Praze, (tzn. nežádali o výpis z evidence rejstříku trestů v Praze po 01.07.1995).

Je-li žádost podána na kontaktním místě CzechPOINT, bude výpis možné vyzvednout po obdržení odpovědi ze SR (max. 3 pracovních dnů).
Výpis zpracovaný na základě osobního podání na adrese Legerova 1877/7,. Praha 2, bude odeslán poštou na adresu žadatele v ČR nebo jej lze v účedních hodinách vyzvednout na výše uvedené adrese. Uvede-li žadatel při podání žádosti e-mailovou adresu, bude mu poskytnuta informace, že výpis je již připraven k vyzvednutí.

Jaký je poplatek za výpis z rejstříku trestů?

Správní poplatek za přijetí žádosti o výpis z evidence rejstříku trestů je stanoven ve výši 100,- Kč (položka sazabníku poplatků č. 10 písm. a) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Při podání žádostí o výpis z evidence rejstříku trestů na zstupitelských úřadech České rpeubliky je poplatek stanoven ve výši 200,- Kč (položka sazabníku poplatků č. 162 písm. b) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Za vydání výpisu z evidence rejstříku testů pro použití ve státech EU s přílohou obsahující vícejazyčný standardizovaný formulář se vybírá další poplatek ve výši 100,- Kč (položka sazabníku poplatků č. 3 písm. h) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Jaký je rozdíl mezi výpisem a opisem z rejstříkut trestů?

V opisu se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení, údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odložení podání návrhu na potrestání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

Ve výisu se uvádějí vššechna dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu a výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachtele nehlední, jako by nebyl odsouzen.

Mohu zjistit, jaké záznamy o mé osobě ve vaší evidenci evidujete?

Ano, subjekt údajů může získat údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci rejstříku trestů (podle z 28 z. č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších dodatků).

Na písemnou žádost se osobě poskytnou informace o zpracovní osobních údajů vedených v evidenci rejstříku trestů. Fyzická osoba žádající o informace je povinna ve své žádosti uvést své osobní údaje za účelem identifikace osoby v evidenci rejstříku trestů.

Na počkání je možné získat informaci o zpracování osobních údajů v úředních hodinách Ministerstva spravedlnosti, Legerova 1877/7, Praha 2.

V listinné podobě lze zaslat žádost poštou na adresu Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, 128 10, Praha 2.

Odpověď na podanou žádost bude žadateli zaslána listinně, do vlastních rukou, případně do datové schránky.

Kde mám žádat o zahlazení odsouzení, jaké jsou podmínky, jakou formou a jak dlouho trvá, než soud rozhodne?

Základní podmíny zahlazení jsou s účinnostií od 1. ledna 2010 vymezeny ustanovením § 105 z. č. 40/2009 Sb., tresního zákoníku, které zní:

          (1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin.

           (2) Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů nebo vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.

           (3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.

           (4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta České republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného.

           (5) Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.

         (6) Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

           (7) I v případě, že uplynula doba uvedená v odstavci 1, odsouzení nelze zahladit, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen."

          „(1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin.

           (2) Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů nebo vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.

           (3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.

           (4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta České republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného.

           (5) Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.

(6) Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

           (7) I v případě, že uplynula doba uvedená v odstavci 1, odsouzení nelze zahladit, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen."

Předchozí právní úprava podmínek zahlazení odsouzení, obsažená zejména v ustanovení § 69 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) byla obdobná.

Příslušnost soudu a postup při rozhodování o zahlazení stanoví § 363 a následující zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

                                                                      § 363

            O zahlazení odsouzení rozhoduje soud na žádost odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení uvedeného v § 3 odst. 1, a nejde-li o případ upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též na žádost osob, které by mohly ve prospěch odsouzeného podat odvolání.

                                                                       § 364

            (1) O zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště.

            (2) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

                                                                       § 364a

             Předseda senátu okresního soudu uvedeného v § 364 odst. 1 též rozhoduje o zahlazení odsouzení cizozemským soudem, které je zaznamenáno v evidenci Rejstříku trestů na základě uznání rozhodnutí cizozemského soudu nebo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu, nebo na které se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu hledí jako na odsouzení soudem České republiky; účinky v cizině může mít takové rozhodnutí pouze tehdy, stanoví-li tak mezinárodní smlouva.

                                                                        § 365

             (1) Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí předseda senátu odsouzeného, navrhovatele a orgán, který vede rejstřík trestů; zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů.

            (2) Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření.

Žádost o zahlazení odsouzení lze příslušnému soudu podat osobně nebo poštou. V žádosti uvedete jen ta odsouzení, které požaduje zahladit; zpravidla to budou všechna, ale nemusí tomu tak být, záleží na vůli odsouzeného. Trestní řád nestanoví dobu, ve které soud rozhodně o zahlazení odsouzení.

Jak mohu získat výpis z rejstříku trestů České republiky, když jsem v cizině?

Mimo území České republiky si můžete žádost o výpis z rejstříkut trestů podat prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky, které za konzulární poplatek vyřízení výpisu a jeho převzetí zprostředkují.

Jsem momentálně v cizině a potřebuji výpis z rejstříku trestů České republiky. Bude mi jej obstarávat známý. Jaké náležitostí týkající se úředního ověření má mít plná moc sepsaná na území cizího státu?

Máte ze zvážení dvě možnosti:

Nejjednodušší a nejméně finančně nákladné je, pokud necháte plnou moc sepsanou v českém jazyce úředně ověřit na zastupitelském úřadě České republiky v dané zemi a následně ji můžete rovnou zaslat svému známému k dalšímu použití.
Značně složitější a nákladnější je, když Vám plnou moc sepsanou v cizím jazyce ověří místní notář, poté je nutné učinit ještě další úkony.
Další ověření je nutné, pokud je stát, kde byla plná moc sepsána a ověřena, účastníkem Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijaté v Haagu dne 5. 10. 1961. Plná moc musí být v tomto případě opatřena ověřovací doložkou, tzv. Apostilou. Seznam úřadů, které jsou pověřeny ověřovací doložky na listiny vydávat, jsou uvedeny na webových stránkách Haagské konference na adrese http://hcch.e-vision.nl. Pokud stát, kde byla plná moc sepsána a ověřena, nemá s Českou republikou sjednáno osvobození od vyššího ověření prostřednictvím dvoustranné mezinárodní smlouvy ani není členským státem Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, plná moc musí být v tomto případě opatřena vyšším ověřením (tzv. superlegalizací). Ověření provádí ministerstvo zahraničních věcí ve státě, kde byla plná moc sepsána, následně musí plnou moc ověřit zastupitelský úřad České republiky v daném státě.
Ověřená plná moc musí být následně přeložena (včetně všech ověření) z cizího jazyka českým soudním překladatelem do českého jazyka.
Další ověření není nutné u států, se kterými má Česká republika uzavřenu dvoustrannou smlouvu o právní pomoci, ve které jsou specifikovány listiny, které jsou osvobozeny od dalšího ověření. Plná moc musí být přeložena soudním překladatelem do českého jazyka.

Jak dlouho platí výpis z rejstříku trestů?

Právní předpisy nestanoví jednotnou dobu platnosti výpisu. V praxi se můžeme setkat s právními předpisy (zákony, nařízení vlády, ministerské vyhlášky apod.), ve kterých se požaduje předložit výpis buď bez časového omezení, nebo s časovým omezením např.: ne starší než 1 měsíc, 3 měsíce, 90 dnů, 6 měsíců atd. Oprávnění správních orgánů vyžadovat výpis v elektronické podobě dálkovým přístupem mimo jiné umožňuje ověřit splnění požadavku bezúhonnosti na podkladě výpisů vydávaných aktuálně právě před rozhodnutím správního orgánu.

Vydáte mi výpis z rejstříku trestů v anglickém jazyce?

Ano, od 16. února 2019 je výpis z evidence rejstříku trestů České republiky vydáván na žádost s přílohou obsahující vícejazyčný standardizovaný formulář pro překlad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1191/2016 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavku na překládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.

Za vydání výpisu z evidence rejstříku trestů pro použití ve státech EU s přílohou obsahující vícejazyčný standardizovaný formulář se vybírá další poplatek ve výši 100,- Kč (položka 3 písm. h) sazebníku poplatků).