Rozvody a péče o děti v roce 2026. Co se mění?

Ministerstvo spravedlnosti připravilo tzv. rozvodovou novelu, která nabývá účinnosti k 1. lednu 2026. Co se mění? Jak budou nově probíhat rozvody párů s dětmi a bez dětí? Mění se výše poplatků za rozvody? Jakou roli v celém procesu hraje „nejlepší zájem dítěte“ a jak je to s fyzickým trestáním dětí? Podívejte se na změny popsané přímo na modelových situacích, které pomohou novinky přiblížit a vysvětlit.

Chceme se rozvést a máme nezletilé dítě

Soud bude rozhodovat o poměrech dítěte (tj. o péči a vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti) a o rozvodu manželství v jediném spojeném řízení. Toto spojené řízení se bude konat u okresního soudu (v Praze u obvodního soudu), v jehož obvodu má nezletilé dítě své bydliště. Pokud by spojené řízení nebylo vhodné třeba kvůli konfliktu mezi rodiči, soud může věci rozdělit do samostatných řízení.

V návrhu je třeba uvést kontaktní telefonní číslo nebo e-mailovou adresu účastníků řízení, jsou-li navrhovateli známy.

Nejprve bude soud rozhodovat o poměrech dítěte. V případě dohodnutých rodičů už dítě nebude zastupovat kolizní opatrovník (OSPOD), nýbrž sami rodiče. Pokud se ale ukáže, že by mezi rodiči a dítětem mohlo dojít ke střetu zájmů, tak soud kolizního opatrovníka ustanoví. Stejně tak soud kolizního opatrovníka ustanoví, požádá-li o to samo dítě.

Pokud jde o dítě schopné pochopit situaci, rodiče jsou povinni dítě informovat o soudním řízení, o možnosti vyjádřit svůj názor a důsledcích soudního rozhodnutí, jakož i o možnosti požádat o ustanovení kolizního opatrovníka (soud by na tuto povinnost měl rodiče upozornit v předvolání k jednání).

Při rozhodování o péči už soud nebude rozhodovat o svěření dítěte do péče společné, střídavé, nebo výlučné. Dítě si zaslouží péči obou rodičů. To však automaticky neznamená, že by oba rodiče měli o dítě pečovat ve stejném rozsahu, soud bude rozhodovat o rozsahu péče stejně jako dosud. Cílem této změny je zrušit nálepky a boj o ně a tím přispět ke zmírnění rodičovského konfliktu.

Dohodnou-li se rodiče na tom, že o dítě budou pečovat podle svých možností jako doteď, schválí soud dohodu rodičů o tom, že dítě zůstává v jejich péči, nebude ale nijak určovat rozsah péče. Zároveň ani nebude autoritativně rozhodovat o výživném. Pokud se ale rodiče na výživném dohodnou a budou chtít mít v ruce vykonatelný titul (např. exekutorem), potom bude soud moci schválit jejich dohodu. Tato situace odpovídá původní společné péči.

Pokud rodiče nebudou schopni se na péči o dítě průběžně domlouvat jako dosud, soud rozhodne nejen o tom, že dítě zůstává v péči obou rodičů, ale rovněž o tom, v jakém rozsahu bude každý z rodičů o dítě pečovat. Rozsah péče bude soud moci stanovit na široké škále od výrazně úzké péče jednoho z rodičů např. o víkendu jednou za dva týdny až po rovnoměrnou péči obou rodičů půl napůl. Při určení rozsahu péče bude rozhodující nejlepší zájem dítěte. Dále soud v těchto případech vždy rozhodne i o výživném (autoritativně nebo tak, že schválí dohodu rodičů). Tato situace odpovídá v závislosti na rozsahu péče původní výlučné nebo střídavé péči.

Nejlepší zájem dítěte je přitom vymezen mezinárodními dokumenty a judikaturou Ústavního soudu. Soudy by měly při určení rozsahu péče zohlednit zejména:

• Existenci pokrevního pouta mezi dítětem a rodičem, který má o dítě pečovat.
• Míru zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě stanovení daného rozsahu péče (včetně vazby dítěte na sourozence a členy širší rodiny, i posouzení skutečnosti, zda např. některý z rodičů nebrání kontaktu dítěte s druhým rodičem a dalšími osobami, k nimž má dítě silnou náklonnost).
• Schopnost osoby usilující o péči o dítě v určitém rozsahu zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby. V této souvislosti soudy musí posuzovat také např. existenci domácího násilí (na dítěti, druhém z rodičů, jiných dětech; definice domácího násilí je nově obsažena v občanském zákoníku) nebo např. zohlednit, že je dítě kojeno.
• Názor dítěte, přičemž je nezbytné zkoumat zejména věk dítěte (o dítěti starším 12 let se má za to, že svůj názor již sdělit dokáže) a např. i riziko jeho manipulace ze strany některého z rodičů. Soud k názoru dítěte přihlíží a ve svém rozhodnutí jej musí zohlednit, nikoliv však bez dalšího plně respektovat, protože jde pouze o jeden z aspektů zájmu dítěte.

Při autoritativním rozhodování o výživném by měl soud výživné zásadně vyměřit oběma rodičům. Rozvod totiž nemá vliv na rodičovskou odpovědnost, o dítě budou pečovat oba rodiče, a proto by měli rodiče vynakládat výdaje, k jejichž úhradě výživné slouží (tj. výdaje vynakládané bez přímé souvislosti s péčí, např. výdaje na školní pomůcky, mimoškolní zájmové aktivity či tábor), po vzájemné dohodě. Půjde-li ale o konfliktní rodiče, kteří se na vynakládání těchto výdajů nedokáží domluvit, anebo o výrazně asymetrickou péči, kdy bude dané výdaje obvykle vynakládat pouze převážně pečující rodič, pak soud stanoví výživné pouze jednomu rodiči.

Za úpravu poměrů dítěte se před soudem prvního stupně nebude i nadále platit žádný soudní poplatek. Nově ale bude zpoplatněno částkou 3 000 Kč podání odvolání ve vybraných věcech péče soudu o nezletilé, mezi které patří i řízení ve věcech péče a výživy. Cílem je předejít tomu, aby rodiče podávali odvolání jen proto, že je to zadarmo, s cílem oddálit finální rozhodnutí nebo prohlubovat konflikt. Prodlužování řízení ale jen zhoršuje konflikt. Nově zavedený soudní poplatek by měl přispět k tomu, aby bylo odvolání podáváno jen v případech, kdy je rodič skutečně přesvědčen o nesprávnosti soudního rozhodnutí. Nemajetný rodič bude moci i nadále požádat o osvobození od soudních poplatků.

Po vyřešení poměrů dítěte přijde v tom samém řízení na řadu rozvod manželství. Manžele, kteří se dohodli na poměrech dítěte, úpravě majetkových poměrů a bydlení, rozvede soud v režimu zjednodušeného smluveného rozvodu. V tomto případě soud nebude muset zjišťovat rozvrat manželství ani to, zda spolu manželé posledních šest měsíců nežijí. Novinkou je i možnost soudu upustit u dohodnutých manželů od jejich výslechu. Smluvený rozvod tedy přináší bonus v možnosti vyřešit rychle a jednoduše při jediném jednání majetek, děti i rozvod.

Pokud se manželé nedovedou na všem dohodnout, rozvede je soud v režimu běžného rozvodu. I tento typ rozvodu bude v něčem jednodušší. Soud nově nebude muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství (s výjimkou některých specifických případů).

Za běžný rozvod manželství zaplatí manželé soudní poplatek 5 000 Kč. Pokud se ale manželé na všem dohodnou a soud je rozvede v režimu smluveného rozvodu, potom zaplatí snížený soudní poplatek 2 000 Kč. Nemajetní manželé, jimž by úhrada soudního poplatku pro jejich nemajetnost činila problém, budou moci i nadále požádat o osvobození od soudních poplatků. Navrhovateli, který je obětí domácího násilí, lze přiznat proti násilníkovi náhradu nákladů řízení (včetně náhrady uhrazeného soudního poplatku).

Chceme se rozvést a dítě nemáme

Možnost využít méně formální smluvený rozvod bude samozřejmě i pro manžele bez dětí, pokud se dohodnou na úpravě majetkových poměrů a bydlení. Dohodnutí manželé zaplatí snížený soudní poplatek za smluvený rozvod ve výši 2 000 Kč.

Pokud se manželé nedohodnou, rozvede je soud v režimu běžného rozvodu, nově bez zjišťování příčin rozvratu manželství (až na výjimečné případy). Za běžný rozvod zaplatí manželé soudní poplatek 5 000 Kč. I zde budou mít nemajetní manželé případně možnost podat žádost o osvobození od soudního poplatku. A opět platí, že navrhovateli, který je obětí domácího násilí, lze přiznat proti násilníkovi náhradu nákladů řízení (včetně náhrady uhrazeného soudního poplatku).

Návrh na rozvod manželství bez nezletilých dětí lze podat u okresního soudu, v jehož obvodu manželé naposledy bydleli, pokud v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z nich ještě bydlí, pokud takový soud není, u soudu, v jehož obvodu bydlí ten manžel, který návrh nepodal, a pokud ani takový soud není, u soudu, v jehož obvodu bydlí navrhovatel.

Manželé nejsme, chceme ale upravit poměry našeho dítěte

Nová pravidla pro rozhodování o poměrech dítěte, jak byla popsána shora u manželů s nezletilými dětmi, se uplatní úplně stejně také pro nesezdané rodiče.

Co se stane s dříve vydanými rozhodnutími soudu o společné, střídavé nebo výlučné péči (do 31. 12. 2025)?

Nestane se nic. Tato rozhodnutí budou i nadále platit, rozvodová novela na ně nemá žádný vliv. Nové rozhodnutí o péči a výživě vydá soud jen při změně poměrů, je zbytečné se obracet na soud dříve.

Co se stane, pokud byla řízení o úpravě poměrů dítěte a řízení o rozvod manželství zahájena do 31. 12. 2025, ale ještě nebyla vydána rozhodnutí?

Pokud řízení probíhají u jednoho soudu, soud rozhodne o jejich spojení do jednoho řízení. Pokud jsou řízení vedena u různých soudů, budou se i nadále projednávat v odděleném režimu. Soud však již rozhodne o poměrech dítěte podle nové právní úpravy. Soudní poplatek zůstává v původní výši, nedoplácí se.

Co dělat, když je potřeba prozatímně upravit poměry dítěte?

Zavádí se institut prozatímního rozhodnutí. Nově již nebude možné upravit poměry dítěte obecným předběžným opatřením vydávaným do 7 dnů bez slyšení druhého rodiče.

Před vydáním prozatímního rozhodnutí by mělo být oběma rodičům umožněno se vyjádřit. Tím odpadne moment překvapení druhého rodiče, který jen zhoršoval konflikt.

Soud by měl prozatímní rozhodnutí vydat ve lhůtě bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 měsíců (bude záležet na urgentnosti věci v daném konkrétním případě).

Omezuje se právo podat odvolání. Tím se urychlí vydání rozhodnutí ve věci samé.

Prozatímní rozhodnutí trvá omezenou dobu, kterou soud stanoví, max. 3 měsíce. Lze jej prodloužit či změnit.

Prozatímním rozhodnutím bude možné také předat dítě do péče budoucího osvojitele a svěřit dítě do předpěstounské péče.

V kritických situacích, v nichž o dítě nebude řádně postaráno, nebo v nichž dojde k vážnému ohrožení či narušení jeho důležitého zájmu, bude soud moci i nadále vydat do 24 hodin tzv. rychlé předběžné opatření.

Co dělat, když druhý rodič neplatí výživné pro nezletilé dítě?

Po dobu prvých 6 měsíců prodlení bude možno požadovat úrok z prodlení z dlužného výživného ve zvýšené sazbě 2,5 promile denně (tuto sazbu stanoví prováděcí nařízení vlády). Po uplynutí 6 měsíců bude možno uplatnit úrok z prodlení v zákonné výši.

Je možné se obrátit na soud či soudního exekutora, aby výživné vymohli. Pokud to není úspěšné, lze podat žádost o náhradní výživné – podrobnější informace zde.

Upravuje se také možnost postoupit splatnou pohledávku výživného. Pohledávku bude možné postoupit za plnou cenu (tj. za úplatu alespoň ve výši jistiny pohledávky).

Úplata za postoupení pohledávky bude muset být kvůli větší transparentnosti vždy uhrazena bezhotovostním převodem na účet. 

Postoupení pohledávky pod cenou bude možné pouze se souhlasem soudu. Pokud by v takovém případě souhlas soudu chyběl, bylo by postoupení pohledávky absolutně neplatné.

Co dělat, když druhý rodič zmaří péči o dítě?

Pokud rodič zmaří péči druhého rodiče, která vyplývá ze soudního rozhodnutí nebo ze soudem schválené dohody, bude soud moci ve zmařeném rozsahu nařídit náhradní péči.

Vzniknou-li rodiči v souvislosti se zmařenou péčí náklady, nebude se již muset jejich přiznání domáhat v samostatném řízení. Nově bude možné tyto náklady uplatnit už v řízení o výkonu rozhodnutí.

Co dělat, když si rodič myslí, že je škoda každé rány, která padne vedle?

Nově se výslovně stanoví, že je nepřijatelné, aby děti byly tělesně trestány, anebo aby jim bylo způsobováno duševní strádání. Děti nesmí být ponižovány ani žádným jiným způsobem. Vědecké studie jasně prokazují, že používání tělesných trestů ve výchově u dětí přináší mnoho problémů. Dochází například ke zhoršování vztahu s rodiči, důsledkem bývá i nadužívání návykových látek, neúspěchy ve škole, potíže ve vztazích. Fyzicky trestané nebo jinak ponižované děti si v dospělosti často vybírají agresivního partnera, přičemž ve zvýšené míře trpí duševními problémy.

Jedná se o deklaratorní právní úpravu. Úprava by měla vést především ke změně hodnotového přístupu rodičů při výchově dětí a k užívání jiných výchovných prostředků než tělesných trestů.

Nicméně může na to reagovat i soud a např. doporučit adekvátní odbornou pomoc či vyhodnotit, zda použije jiná opatření.

Podívejte se na Desatero pro rodiče.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

Praha, 19. 12. 2025