Základní informace pro oznamovatele

Informace pro oznamovatele:

  1. Zákaz poskytnutí údajů třetí osobě

Pověřený zaměstnanec neposkytne třetí osobě informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení.

Do evidence údajů o přijatých oznámeních a k dokumentům souvisejícím s oznámením – uchovávaným povinným subjektem má přístup pouze pověřený zaměstnanec.   

Informace o totožnosti oznamovatele a osoby podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, je možné poskytnout jen s jejich písemným souhlasem, ledaže je pověřený zaměstnanec povinen tyto informace poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů.

Je-li povinný subjekt státním orgánem, vztahuje se na něj povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961/Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), podle kterého jsou státní orgány neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

Je-li povinný subjekt správním orgánem, vztahuje se na něj povinnost podle § 73 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého má-li správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu.

Poskytuje-li pověřený zaměstnanec informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné moci, je povinen o tom předem oznamovatele vyrozumět s důvody, pro které je povinen informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby se k poskytnutí informace vyjádřil.

Na všechny osoby včetně pověřených zaměstnanců a oznamovatelů se rovněž vztahuje povinnost oznamovat vyjmenované trestné činy podle § 368 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

  1. Posuzování oznámení

Pověřený zaměstnanec je povinen posoudit oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit o 30 dnů. Zjistí-li pověřený zaměstnanec při posuzování oznámení, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně vyrozumí oznamovatele.

  • v případě podezření ze spáchání protiprávního jednání neprodleně informuje orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, pokud z okolností, které mu jsou známy, neplyne, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích; není-li takového orgánu, oznámením se dále nezabývá.
  1. Jak postupovat v případě odvetných opatření

Za hlavní ochranné opatření lze považovat zákaz uplatnění odvetného opatření vůči oznamovateli a dalším chráněným fyzickým i právnickým osobám (např. kolegům, pomocníkům oznamovatele, osobám oznamovateli blízkým, právnickým osobám, jejichž společníkem je oznamovatel atd.) a zákaz umožnit uplatnění odvetného opatření, který dopadá na povinné subjekty.

Odvetným opatřením se rozumí „jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení a které oznamovateli nebo osobě podle odstavce 2 písm. a) až h) může způsobit újmu“.

Takovým odvetným opatřením může být dle zákona o ochraně oznamovatelů zejména:

  • rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
  • zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,
  • zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
  • odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
  • uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
  • snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
  • přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
  • služební hodnocení nebo pracovní posudek,
  • neumožnění odborného rozvoje,
  • změna pracovní nebo služební doby,
  • vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,
  • výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
  • zásah do práva na ochranu osobnosti.

Ochrany před odvetnými opatřeními se nelze vzdát ani je nelze omezit žádnou dohodou či podmínkami pracovního poměru či obdobného pracovního vztahu.

Oznamovateli náleží ochrana podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, pokud:

  • nepodal vědomě nepravdivé oznámení a
  • podal oznámení v souladu se zákonem buď prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, externího oznamovacího systému Ministerstva spravedlnosti, nebo učinil uveřejnění, případně oznámení podali přímo jinému příslušnému orgánu veřejné moci.

Ochrana náleží také dalším osobám podle § 4 odst. 2 písm. a) až h) zákona.

V případě porušení zákazu uplatnění odvetných opatření se oznamovatel bude moci vůči původci odvetného opatření domáhat ochrany před soudem. V rámci občanského soudního řízení disponují oznamovatelé v postavení žalobce následujícími procesními výhodami: obráceným důkazním břemenem (žalovaný musí prokazovat, že tvrzené odvetné opatření bylo motivováno jinými důvody než podáním oznámení) a možnost navrhnout nařízení předběžného opatření bez povinnosti skládat jistotu. Osoby ve služebním poměru mohou odvolacímu orgánu navrhnout odkladný účinek rozhodnutí, které má znaky odvetného opatření, nebo pozastavení jeho vykonatelnosti.

  1. Vědomě nepravdivé oznámení

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že podá vědomě nepravdivé oznámení. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. Oznamovatel může být za podání nepravdivého oznámení rovněž odpovědný podle jiných právních předpisů.