České republice se v roce 2025 dařilo při obhajobě v řízeních před ESLP i při výkonu rozhodnutí

Česká republika si v roce 2025 udržela velmi dobrou bilanci v řízeních před Evropským soudem pro lidská práva i při výkonu jeho rozhodnutí. Zaslouženou pozornost si získal také webový portál Mezisoudy.cz, stejně jako český model výkonu rozhodnutí.

Vládní zmocněnec, Petr Konůpka, informoval, že ESLP v uplynulém roce vydal ve vztahu k České republice celkem 32 rozhodnutí. Ve 22 z nich shledal, že nedošlo k porušení Evropské úmluvy o lidských právech, 4 případy skončily zastavením řízení po schválení smíru nebo jednostranného prohlášení vlády. Ministr uvedl, že i dlouhodobá bilance zůstává velmi příznivá. V letech 2022–2025 vydal štrasburský soud rozhodnutí o 115 stížnostech proti České republice, přičemž v 83 z nich, tedy v 72 %, neshledal porušení Úmluvy.

Z významných rozhodnutí, v nichž ESLP v minulém roce shledal pochybení na straně českých orgánů, vyzdvihl vládní zmocněnec Petr Konůpka rozsudek Krpelík, který se týkal odsouzení osoby se sníženým intelektem na základě sebeobviňujících výpovědí. Vládní zmocněnec k tomu uvedl: „Výkon tohoto rozsudku má potenciál zlepšit praxi a přístup policie ke zranitelným osobám. V rámci výkonu rozsudku se počítá s přípravou tzv. easy‑to‑read verze poučení o právech i metodiky pro policisty, která jim pomůže zranitelné osoby lépe rozpoznat.“ Česká vláda naopak uhájila postup orgánů činných v trestním řízení ve věcech Fajstavr a Bouša. První z nich se týkala vyšetřování organizované drogové kriminality se zapojením spolupracující obviněné, druhá dohod o vině a trestu.

Česká republika byla úspěšná také v oblasti výkonu rozhodnutí. Evropský výbor pro sociální práva uzavřel výkon rozhodnutí ve věci MDAC a ERRC týkající se umisťování dětí do tří let do kojeneckých ústavů. Úspěšně byl rovněž ukončen dohled nad rozsudky ESLP ve věcech B. Ű. a Sládková, které se zabývaly vyšetřováním oznámení o špatném zacházení ze strany policistů.

Zástupce vládního zmocněnce, Vladimír Janoušek Pysk, připomněl probíhající řízení o mezistátní stížnosti Lichtenštejnsko proti České republice. Stížnost se týká více než tří desítek řízení před českými soudy ohledně majetků konfiskovaných na základě Benešových dekretů, včetně např. Lednicko-valtického areálu. Jejich hodnotu protistrana už před několika lety vyčíslila na více než 30 miliard Kč. Na počátku března byla ukončena výměna písemných stanovisek mezi vládou a protistranou. Nyní vláda čeká na rozhodnutí ESLP o dalším postupu.

Eva Petrová, zástupkyně vládního zmocněnce, zmínila dva významné úspěchy: ministerský web Mezisoudy.cz, vytvořený za podpory Norských fondů, který obdržel prestižní ocenění Úřednický čin roku, a Kolegium expertů, poradní orgán vládního zmocněnce, jenž je ve studii Rady Evropy z března 2025 opakovaně uváděn jako příklad dobré praxe při zajišťování výkonu rozsudků ESLP.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc závěrem vyzdvihl, že v posledních čtyřech letech dosáhli stěžovatelé ve Štrasburku z požadovaných 529,5 milionů korun celkově na 6,5 milionu, tedy zhruba na jedno procento vymáhané částky. „Česká republika v případě nároků uspěla v 99 % případů. To znamená, neuspěli jsme pouze v jednom procentu. Což je vynikající číslo, kterého by chtěl každý advokát zastupující svého klienta dosáhnout. A tady si myslím, že je na co být hrdý. Z hlediska procent se pohybujeme dlouhodobě tak, že zhruba 70 % případů končí neporušením, tedy konstatováním, že jsme neporušili úmluvu, zhruba do těch 20 % se pohybujeme tam, kde je konstatováno porušení a v 10 %, dochází ke smíru, kdy nechceme zvyšovat dále náklady státu ve věcech, které zjevně vedly k tomu, že odsouzení jako Česká republika budeme,“ řekl ministr s tím, že je to skvělá vizitka kvalifikovaných a motivovaných právníků ministerstva z kanceláře vládního zmocněnce.

Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP

19. 3. 2026