Jeroným Tejc se zúčastnil neformálního zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra v Dublinu

Ve dnech 16. a 17. července se v irském Dublinu konalo neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra. Irsko se 1. července ujalo předsednictví v Radě EU na nadcházejících šest měsíců. Delegaci Ministerstva spravedlnosti vedl ministr Jeroným Tejc.

Prvním projednaným bodem bylo uchovávání údajů pro účely vymáhání práva. Evropská rada v roce 2025 vyzvala orgány EU a členské státy, aby posílily policejní a justiční spolupráci, včetně účinného přístupu k údajům. Od zrušení směrnice o uchovávání údajů v roce 2014 panuje nejistota ohledně přístupu orgánů činných v trestním řízení k údajům o elektronické komunikaci. Evropská komise nyní připravuje posouzení dopadů pro aktualizaci pravidel EU. Jedná se o citlivé téma, jelikož řada závažných trestných činností (eurozločiny, kybernetické trestné činy) vyžaduje přístup k údajům nezbytným pro vyšetřování. „Česká republika přistupuje k diskusi o možném rozšíření přístupu k údajům o elektronické komunikaci velmi obezřetně. Jakákoliv debata by měla vycházet z jasných a konkrétních případů, které prokážou, že shromažďování těchto údajů je skutečně nezbytné. Zároveň musí být jakékoliv budoucí řešení vyvážené a v maximální možné míře respektovat právo občanů na soukromí,” uvedl ministr Tejc.

Následně se ministři zabývali ochranou dětí a jejich participačními právy v soudních řízeních, které se dětí úzce týkají. Měli se vyjádřit, jak mohou členské státy zajistit, aby byl hlas dětí vyslyšen, a aby byly informace poskytovány dětem před zahájením řízení i v jeho průběhu způsobem přizpůsobeným jejich věku, vyspělosti a zvláštním potřebám a v jazyce, kterému rozumějí. V neposlední řadě byli dotázáni, zda považují současný právní a politický rámec EU za dostatečný, a pokud ne, jaká další opatření by byla zapotřebí.  Ministr uvedl, že Česká republika považuje stávající unijní právní rámec za dostatečný základ pro ochranu participačních práv dětí, současně je však otevřena debatě o jeho případném dalším rozvoji. Za klíčové označil zmapování toho, jak jsou tato práva v jednotlivých členských státech uplatňována v praxi, a podpořil intenzivnější výměnu zkušeností mezi členskými státy za účelem sdílení osvědčených postupů. Dále informoval o návrhu novely předloženém do legislativního procesu v České republice, který jasně vymezuje nejlepší zájem dítěte jako hledisko, jež musí soudy při rozhodování vždy zohledňovat. Návrh mimo jiné stanoví bezpečí dítěte jako jedno z klíčových kritérií, posiluje právo dítěte být slyšeno a na respektování jeho názoru a zároveň ukládá soudům povinnost posoudit, zda rodič, který se dopustil domácího násilí vůči dítěti nebo druhému rodiči, nezbavit rodičovské odpovědnosti. „Samotná změna právních předpisů však nestačí. Rozhodující je jejich praktické uplatňování, včetně kvalitního vzdělávání soudců a dalších odborníků, aby dokázali názoru dítěte nejen naslouchat, ale také jej odpovídajícím způsobem zohledňovat při svém rozhodování,” zdůraznil ministr Tejc

Neformální debata během pracovního oběda se zaměřila na potřebu efektivních opatření proti škodlivým dopadům násilné nebo extrémní pornografie. Nejedná se o problematikou novou, ve světě umělé inteligence a deepfake se však i tato problematika stává vysoce aktuální, neboť zneužívání nových technologií zjednodušuje její vytváření i šíření. Významně se tedy zvyšuje také riziko, že se dostane do rukou osob, které ji aktivně nevyhledávají. Právě tyto osoby jí přitom mohou být negativně ovlivněny, což platí zejména pro děti. Česká republika je toho názoru, že byť postih tohoto fenoménu na unijní úrovni specificky harmonizován není, obecný unijní právní rámec je poměrně komplexní, takže jej dostatečně pokrývá. Je proto třeba zaměřit se primárně na řádné vymáhání unijních i vnitrostátních norem a zejména v maximální míře podporovat prevenci.

Vladimír Řepka, ředitel Odboru komunikace a tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

17. 7. 2026