Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání

Rada pro justici a vnitro projednala budoucí směřování Eurojustu i aktuální vývoj justiční reakce na válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině

Ve dnech 13. a 14. října zasedá v Lucemburku Rada ministrů EU pro spravedlnost a vnitřní věci. Část justice byla zařazena na pondělí. Delegaci Ministerstva spravedlnosti vedl náměstek ministryně, pan Vilém Anzenbacher.

Mezi hlavními diskusními body byla zařazena výměna názorů na budoucí směřování agentury EU Eurojust. Eurojust se sídlem v Haagu byl zřízen rozhodnutím Rady 2002/187/SVV za účelem podpory a posílení koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními vyšetřovacími orgány a orgány činnými v trestním řízení v boji proti závažné trestné činnosti. Mezi klíčové nástroje patří organizace koordinačních schůzek Eurojustu, na nichž se scházejí justiční a donucovací orgány příslušných zemí, aby se dohodly na spolupráci při vyšetřování a stíhání na vnitrostátní úrovni (v roce 2024 se konalo 640 koordinačních schůzek). Dále Eurojust zřizuje koordinační centra, což je nástroj podporující společné akce proti zločineckým organizacím a teroristickým skupinám, v rámci nichž se v několika zemích současně provádějí zatýkání, domovní prohlídky, výslechy podezřelých a svědků, zajištění důkazů a zmrazení majetku a během nichž je poskytována justiční podpora v reálném čase (v roce 2024 bylo zřízeno 32 koordinačních center). V neposlední řadě Eurojust podporuje společné vyšetřovací týmy, které patří k nejmodernějším nástrojům používaným v mezinárodní spolupráci v trestních věcech (v roce 2024 poskytl Eurojust právní, finanční a/nebo operační podporu 361 společným vyšetřovacím týmům).

„Česká republika velmi oceňuje podporu, jakou Eurojust poskytuje příslušným vnitrostátním orgánům při vyšetřování trestných činů a vedení trestního řízení. Tato podpora by měla i nadále představovat hlavní náplň činnosti Eurojustu. Nedomníváme se proto, že je nutné zakládat nové databáze, které by shromažďovaly informace bez poskytnutí konkrétní pomoci vyžádané vnitrostátním orgánem. Podobně se nedomníváme, že je nutné aktuálně poskytovanou podporu ze strany Eurojustu vnitrostátním orgánům zlepšit ve smyslu přidání nových pravomocí či jejich rozšíření. Kde bych naopak viděl určitý prostor pro aktivnější roli Eurojustu, je efektivnější využití zkušeností získaných v rámci spolupráce s vnitrostátními orgány na konkrétních případech. Eurojust by těchto zkušeností měl využít, aby poukázal na to, v kterých oblastech spolupráce nefunguje ideálně, co by vnitrostátním orgánům v rámci justiční spolupráce pomohlo a co naopak funguje bez problémů“, uvedl náměstek Anzenbacher ve svém vystoupení.

Rada se dále zabývala justiční odpovědí na ruskou agresi vůči Ukrajině, zejména byl připomenut poslední vývoj, konkrétně iniciativy Rady Evropy, jako je zřízení tzv. Registru škod způsobených agresí Ruské federace proti Ukrajině. Registr škod slouží jako evidence nároků a důkazů o škodách, ztrátách nebo újmách způsobených mezinárodně protiprávními činy Ruské federace na Ukrajině nebo proti ní. Registr zahájil proces předkládání nároků 2. dubna 2024. Návazně byly zahájeny diskuse o zřízení komise pro nároky, což je druhý krok k vytvoření plnohodnotného mezinárodního mechanismu pro odškodnění, který by rozhodoval o nárocích zaznamenaných v registru škod. Pokud jde o legislativní opatření EU, na jaře 2024 byly přijaty dvě směrnice, konkrétně směrnice o porušování omezujících opatření Unie, která stanoví minimální pravidla pro definici trestných činů a druhy a výši sankcí, jejímž cílem je usnadnit vyšetřování a stíhání porušování opatření EU tím, že zajistí, aby porušování opatření EU, včetně těch namířených proti ruským osobám a subjektům, bylo ve všech členských státech považováno za trestný čin. Dále byla přijata směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku, která rozšiřuje možnosti konfiskace, včetně „nevysvětleného bohatství“ a konfiskace bez odsuzujícího rozhodnutí, a ukládá členským státům přijmout opatření k zajištění toho, aby konfiskovaný majetek mohl být využit pro kompenzaci obětí související trestné činnosti.  Obě směrnice již byly provedeny do českého práva s účinností od 1. ledna 2026.

V neposlední řadě se ministři během pracovního oběda zaměřili na politickou participaci jako jedné z podmínek řádného fungování právního státu. Vedle výměny národní praxe diskuse reagovala na případné potřeby dalších kroků na EU úrovni.  Česká republika má za to, že politická debata by měla být regulována primárně na vnitrostátní úrovni, v souladu s ústavním uspořádáním a politickými tradicemi každého členského státu. EU již poskytla všechny nezbytné nástroje v podobě řady nástrojů pro vymáhání práva a výměnu soudních informací a spolupráci. Proto nevidíme potřebu nového nástroje EU pro specifickou ochranu politických aktérů.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

Praha 13. října 2025