Vláda podpořila návrh zákona o celostátním referendu

Vláda dnes na svém jednání schválila návrh ústavního zákona o celostátním referendu. Právní úprava, která vznikla v působnosti ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce jako předsedy Legislativní rady vlády, má zavést institut všelidového hlasování do právního řádu České republiky.  Ministr Tejc představil základní parametry návrhu nového zákona a diskusi o jeho podobě nyní povedou poslanci Parlamentu ČR.

„Naše ústava už 33 let předpokládá, že lidé o zásadních otázkách budou moci rozhodovat přímo. Ústavní zákon, který by to umožnil, ale dodnes chybí. V Programovém prohlášení vlády jsme se k němu zavázali a dnes náš závazek plníme,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc.

Navrhovaný ústavní zákon vychází z principu, že demokracie není úplná, pokud občané nemají možnost přímo rozhodovat o důležitých otázkách státu. Zároveň ale počítá s tím, že hlavním způsobem rozhodování má i nadále zůstat zastupitelská demokracie. Referendum má tak být pouze výjimečným a doplňkovým nástrojem pro rozhodování o zásadních otázkách, Parlament si i nadále ponechává plnou zákonodárnou pravomoc. To zdůraznil i ministr Tejc: „Slýchám obavy, že lidé budou referendy zahlceni a že to naruší zaběhnuté legislativní procesy. Já se toho nebojím. A zkušenosti ze zahraničí tomu ani nenasvědčují. Referendum není všelék na demokracii, ale vhodný doplněk. A mělo by se konat jen o skutečně zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu.“

Všelidové hlasování vyvolá 300 000 podpisů občanů

Referendum bude moct v petici iniciovat 300 000 občanů ČR starších 18 let, nebo Parlament společným návrhem obou komor. Počítá se také s povinností pro Ústavní soud předběžně přezkoumat otázku, ke které se budou občané vyjadřovat. Úloha vyhlásit referendum připadne prezidentu republiky.

Klíčová hranice pro závaznost je 35 %

Hlasovat bude moci každý občan ČR starší 18 let a výsledky referenda budou závazné, pokud se pro určité řešení vysloví nadpoloviční většina hlasujících a současně bude tato většina představovat alespoň 35 % občanů oprávněných hlasovat v referendu. Závaznost rozhodnutí přijatého v referendu se omezuje na 5 let ode dne vyhlášení výsledku a je závazné pro prezidenta republiky, vládu i Parlament.

Nebude možné hlasovat o všem

Návrh ústavního zákona obsahuje negativní vymezení oblastí otázek, které nemohou být předloženy k rozhodnutí v referendu. Nebude tak možné hlasovat například o základních právech a svobodách podle ústavního pořádku nebo mezinárodních smluv, o změně ústavního pořádku, o státním rozpočtu a o daních a poplatcích nebo jiných obdobných peněžitých plněních, dále o věcech, které by byly v rozporu s mezinárodněprávními závazky ČR nebo s právem EU či o věcech týkajících se obrany nebo bezpečnosti státu. Referendum se v neposlední řadě nebude týkat otázek členství České republiky v EU a NATO.

Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny

Návrhem se v další fázi budou zabývat poslanci. „Návrh ústavního zákona o celostátním referendu prošel náročnými koaličními diskusemi, standardním meziresortním připomínkovým řízením a dnes jej do další fáze posunula vláda. Očekávám bohatou a doufám, že i konstruktivní debatu na půdě Poslanecké sněmovny,“ uzavřel Jeroným Tejc.

Vladimír Řepka, ředitel Odboru komunikace a tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

9. 11. 2026