Vznik Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS)

Rejstřík trestů je ustanoven národním ústředním orgánem pro výměnu informací v rámci Evropského informačního systému rejstříků trestů (tzv. ECRIS), v rámci kterého probíhá již od roku 2012 výměna informací o odsouzeních v jednotlivých členských státech Evropské unie. V praxi to znamená, že občan České republiky si může požádat o vydání výpisu z rejstříku trestů i jiného členského státu EU nebo si o tyto informace může v České republice požádat i občan jiného členského státu EU.

Stávající Evropský informační systém rejstříků trestů (tzv. ECRIS) byl vytvořen v dubnu 2012 k usnadnění výměny informací mezi jednotlivými rejstříky trestů v celé EU. Jedná se o síť elektronického propojení mezi členskými státy, která se podřídila jednotnému prostředí, aby bylo možno informace o odsouzeních obsažené v jednotlivých rejstřících trestů různých členských států v krátkých lhůtách vyměňovat automatizovaným způsobem. Jen za rok 2017 členské státy prostřednictvím této sítě poslaly přibližně 484 tisíc žádostí o informace o odsouzeních v trestních věcech.

Pokud jde o občany EU, tato síť funguje efektivně, neboť se řídí principem členského státu a státní příslušnosti, jakožto jediného úložiště všech informací o odsouzení. Má však nedostatky, co se týče výměny informací o odsouzeních občanů třetích zemí, protože žádné jediné úložiště pro tyto informace neexistuje. S ohledem na tuto skutečnost tedy Komise EU přistoupila ke zdokonalení systému ECRIS a zahájila legislativní práce, jejichž cílem je začlenění občanů třetích zemí do tohoto systému, což by usnadnilo boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Do návrhu se rovněž prosadilo vylepšení systému výměny informací, a to povinné využití otisků prstů, jako unikátních a nenahraditelných údajů pro proces identifikace osob.

Návrh na začlenění informací o odsouzeních občanů třetích zemí do Evropského informačního systému rejstříků trestů (tzv. ECRIS-TCN) tak upravuje zřízení nového centralizovaného systému jako jediného uložiště údajů o totožnosti (alfanumerické údaje a otisky prstů) všech občanů třetích zemí odsouzených v členských státech EU za účelem účinného zjištění členského státu, který daného občana třetí země odsoudil. Vyhledávací mechanismus by pak umožnil prohledávat tento systém on-line v reálném čase. Návrh rovněž předpokládá vytvoření propojení mezi Rejstříkem trestů, zákonem ustanoveným národním ústředním orgánem pro výměnu informací v rámci ECRIS a Kriminalistickým ústavem, jako správcem daktyloskopické sbírky ČR.

Poté, co tento legislativní návrh prošel dne 8. prosince 2017 Radou EU pro spravedlnost a vnitřní věci, začal probíhat tzv. trialog s Evropským parlamentem směřující k finálnímu schválení textu nařízení. Souběžně s výše uvedeným návrhem Evropská komise dále navrhuje nařízení, na základě kterého by byly všechny současné informační systémy EU vzájemně propojené, tzv. interoperabilitu, což je reakce na bezpečnostní a migrační výzvy v minulých letech, kladoucí si za cíl, aby příslušné orgány členských států a evropských institucí měly k dispozici rychlý, efektivní, systematický a kontrolovaný přístup ke všem informačním systémům EU.

Výsledkem propojení všech informačních systémů EU a tedy splněním výše uvedeného cíle má být vytvoření základních komponentů interoperability, kterými mají být:

Evropský vyhledávací portál,
sdílená služba pro porovnávání biometrie,
společné úložiště identit a
detektor vícečetných identit.

Informačním zdrojem pro tyto komponenty mají být celkem tři stávající systémy (Schengenský informační systém /SIS/, Eurodac a Vízový informační systém /VIS/) a tři připravované centralizované systémy EU (Systém vstupu/výstupu /EES/, Evropský informační systém pro cestovní povolení /ETIAS/, Evropský informační systém rejstříků trestů pro občany třetích zemí /ECRIS-TCN/). Dále má zahrnovat také databáze Interpolu (odcizené a ztracené cestovní doklady /SLTD/, cestovní doklady související se záznamy /TDAWN/) a data Europolu v míře nezbytné pro boj se závažnou trestnou činností a terorismem.

Toto nařízení je současné době rovněž v legislativním procesu v rámci Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci, přičemž gestorem pro projednávání tohoto nařízení je Ministerstvo vnitra.