Mezera krytí - jak zjistím, jestli je firma v úpadku

Mezera krytí je ekonomický nástroj, který byl implementován do českého insolvenčního zákona jako kritérium pro posouzení platební neschopnosti. Jejím hlavním účelem je objektivně odlišit systémovou platební neschopnost od pouhého dočasného "platebního zadrhnutí". Rozlišuje mezi firmou, která je skutečně v krizi, a firmou, která má pouze dočasný problém s likviditou, ale je jinak zdravá.

Mezera krytí je postavena na dvou pilířích 

Statické posouzení aktuálního stavu: porovnává dostupné peněžní prostředky firmy se splatnými závazky k danému datu.

Dynamické posouzení budoucího vývoje: zkoumá, zda firma podle reálného finančního plánu dokáže mezeru krytí v krátké době pokrýt a dostat se pod hranici 10 %.

Co se zahrnuje do výpočtu

Disponibilní prostředky (strana majetku)

Nezahrnují se pohledávky (ani ty po splatnosti), zásoby nebo jiný majetek, zahrnují se pouze okamžitě použitelné zdroje.

  • Peněžní prostředky v pokladně a na bankovních účtech.
  • Vysoce likvidní cenné papíry (přijaté k obchodování na regulovaném trhu).
  • Nevyčerpané kontokorentní a obdobné úvěry, pokud jsou platné a dlužník plní jejich podmínky.

Splatné závazky (strana závazků)

Zahrnují se všechny peněžité dluhy, které jsou k datu posouzení splatné. Existují však důležité výjimky, které se do výpočtu nezahrnují:

  • Závazky, u kterých bylo věrohodně doloženo prodloužení splatnosti (písemná dohoda s věřitelem)
  • Závazky z kontokorentních úvěrů, pokud nejsou vypovězeny
  • Podřízené závazky (pokud jsou podřízeny všem ostatním)
  • Sporné pohledávky, které dlužník věrohodně popírá

Jak se mezera krytí zjišťuje a posuzuje?

1

Zjištění aktuálního stavu (Výkaz stavu likvidity)
Nejprve se sestaví tzv. Výkaz stavu likvidity. Jde o jednoduché porovnání všech okamžitě dostupných peněžních prostředků se všemi aktuálně splatnými peněžitými závazky.

2

Výpočet a posouzení míry mezery krytí
Pokud jsou splatné závazky vyšší než disponibilní prostředky, vzniká mezera krytí. Následně se vypočítá její míra. Klíčová je 10% hranice. Pokud je mezera krytí menší než 10 % splatných závazků, má se za to, že dlužník je schopen plnit své závazky.

3

Zjištění budoucího vývoje (Výhled vývoje likvidity)
Pokud je mezera krytí 10 % nebo vyšší, dlužník dostává druhou šanci. Musí sestavit Výhled vývoje likvidity (krátkodobý finanční plán) a prokázat, že je schopen na základě budoucích příjmů a výdajů mezeru krytí v krátké době uzavřít pod 10% hranici. Tento výhled musí být podložen věrohodnými a doložitelnými skutečnostmi (uzavřené smlouvy, reálné zakázky atd.).

Širší využití konceptu mezery krytí

Nástroj pro statutární orgány

Management by měl aktivně sledovat, zda jeho strategická rozhodnutí (např. o investicích, dividendách) nevedou ke vzniku nebezpečné mezery krytí.

Důkaz při posuzování odpovědnosti

Přetrvávající a neřešená mezera krytí může být klíčovým důkazem při posuzování odpovědnosti managementu za vzniklý úpadek nebo při určování okamžiku faktického úpadku pro účely odporovatelných právních úkonů.

Makroekonomická funkce

Zrychluje řešení úpadku u firem v reálné krizi a zároveň chrání zdravé podniky před šikanózními insolvenčními návrhy, čímž přispívá k efektivnější alokaci aktiv v ekonomice.

Máte otázky? Podívejte se do poradny

  • Odpovědi na nejčastější otázky
  • Vysvětlení hlavních pojmů a procesů
  • Vysvětlení varovných signálů a rozpoznání krize