PŘIDAT OBLÍBENÉ
Právní předpisy v legislativním procesu
Návrh novely trestního zákoníku – zpřísnění postihu nebezpečného jednání v silničním provozu a v oblasti návykových látek
Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 11. května 2026 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona se předkládá především ke splnění části úkolu č. 5 obsaženého v Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026. Návrhem se reaguje na některé závazky vyplývající z programového prohlášení vlády, ve kterém se vláda zavázala ke zpřísnění postihu za vybraná trestná jednání související s alkoholem a jinými návykovými látkami, zejména v případech, kdy při řízení motorového vozidla ve stavu vylučujícím způsobilost dojde k těžké újmě na zdraví nebo ke smrti jiné osoby. Návrh současně reaguje na některá v praxi signalizovaná závažná jednání v oblasti silničního provozu.
Navržená právní úprava obsahuje zejména tyto změny:
- zavedení institutu zabrání motorového vozidla jako zvláštního případu ochranného opatření zabrání věci,
- doplnění trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky o nové kvalifikované skutkové podstaty směřující ke zpřísnění postihu v případech, kdy v důsledku tohoto jednání dojde k těžké újmě na zdraví nebo k usmrcení,
- zpřísnění postihu organizovaného nakládání s drogami,
- zavedení nového trestného činu maření výkonu pravomoci úřední osoby v silničním provozu.
Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti dne 1. července 2027.
Novela nařízení vlády č. 467/2009 Sb. – vynětí rtuti ze seznamu jedů
Ministerstvo spravedlnosti předložilo vládě k projednání návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů.
Cílem návrhu nařízení vlády, který byl předložen v souladu Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026, je sjednotit obsah přílohy nařízení vlády č. 467/2009 Sb. s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (vedeným Poslaneckou sněmovnou jako tisk 207), jenž vyřazuje rtuť (včetně směsí a sloučenin rtuti) ze skupiny jedů a stanoví pro ni samostatnou kategorii s vlastní úpravou. V návaznosti na tuto úpravu je proto třeba vypustit rtuť a její jednotlivé směsi a sloučeniny z přílohy nařízení vlády č. 467/2009 Sb.
Nařízení vlády by mělo nabýt účinnosti stejného dne jako uvedená novelizace trestního zákoníku, na kterou obsahově navazuje.
Návrh novely trestního řádu
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Cílem navržené právní úpravy je přispět k naplnění programového prohlášení vlády, v němž se vláda mimo jiné zavázala zmodernizovat trestní řízení. Návrh zákona v tomto směru obsahuje změny vedoucí k zefektivnění trestního řízení, které přizpůsobují stávající právní úpravu technologickému pokroku. Dále reaguje na nejnovější soudní judikaturu a řeší některé aplikační problémy vyskytující se v praxi.
Účinnost novely se navrhuje k 1. červenci 2027.
Návrh novely zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, trestního řádu a trestního zákoníku
Vláda dne 11. května 2026 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem navržené právní úpravy je adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3011 ze dne 27. listopadu 2024 o předávání trestního řízení, které nově a komplexně upravilo pro členské státy EU, které jsou jím vázané, postup při předávání trestního řízení. Nařízení není závazné pro Dánsko a bude se jím řídit Irsko.
Za tímto účelem se do části páté zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních doplňuje nová hlava XIII, v níž jsou upravena nezbytná prováděcí ustanovení k přímo účinnému nařízení, jako je stanovení příslušnosti českých justičních orgánů, úprava formy rozhodování a opravného prostředku proti němu, apod. Nařízení vyžaduje i dílčí změny trestního zákoníku a trestního řádu.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 196
Návrh zákona o odčerpání podezřelého majetku
Vláda schválila a zaslala Poslanecké sněmovně k projednání vládní návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu a tzv. doprovodný změnový zákon.
Vládní návrh zákona si klade za cíl vyřešit problematiku tzv. průtokových účtů v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti, jednak provádí čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku.
Cílem navržené právní úpravy je umožnit, aby v případech, v nichž majetek, který zřejmě pochází z trestné činnosti, nelze odčerpat prostřednictvím trestních sankcí, bylo možné zahájit zvláštní řízení, v něm postupovat samostatně proti takovému majetku a za splnění příslušných podmínek jej odčerpat rozhodnutím trestního soudu, aniž by se v takovém řízení prokazovalo spáchání konkrétního trestného činu konkrétní osobou (jde tedy o řízení in rem).
Řízení o uložení odčerpávacího opatření bude možné zahájit na základě návrhu státního zástupce po pravomocném skončení trestního řízení, a to v případě, že
- byl v tomto trestním řízení zajištěn podezřelý majetek nejméně v hodnotě 1 000 000 Kč nebo majetek i nižší hodnoty, pokud se vedlo trestní řízení o trestných činech spojených s organizovanou zločineckou skupinou,
- tento majetek nepropadl ani nebyl zabrán, ani s ním nebylo naloženo jiným konečným způsobem (např. nebyl vydán poškozenému), a
- státní zástupce má za to, že jsou splněny podmínky pro uložení odčerpávacího opatření.
Ani za splnění těchto podmínek státní zástupce návrh na uložení odčerpávacího opatření podat nemusí, pokud na jeho podání neshledá veřejný zájem; v této míře se uplatní zásada oportunity.
Návrhy zákonů jsou dostupné na stránkách Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisky 101 a 102.
Návrh novely trestního zákoníku upravující trestné činy proti životnímu prostředí
Vláda schválila a zaslala Poslanecké sněmovně k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Vládní návrh zákona, který byl předložen v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2025, zajišťuje implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1203 ze dne 11. dubna 2024 o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnic 2008/99/ES a 2009/123/ES a za tímto účelem komplexním způsobem upravuje ustanovení trestního zákoníku o trestných činech proti životnímu prostředí.
V návaznosti na požadavky této směrnice dochází k reformulaci stávajících skutkových podstat trestných činů proti životnímu prostředí obsažených ve zvláštní části trestního zákoníku i k zakotvení skutkových podstat nových. Významnou změnu představuje zakotvení postihu nejzávažnějších forem poškození životního prostředí, tedy jednání s katastrofálními důsledky pro životní prostředí. V souladu s požadavky směrnice dochází také k výraznému zpřísnění postihu u upravovaných trestných činů, a to i za jednání spáchaná z hrubé nedbalosti.
Účinnost novely se navrhuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení.
Návrh vládního zákona je dostupný na stránkách Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk 207.
Návrh novely trestního zákoníku a dalších souvisejících zákonů (obchodování s lidmi, obecně prospěšné práce)
Vláda dne 9. února 2026 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Návrh se týká dvou oblastí:
Zaprvé jde o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1712 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a která reaguje na nové trendy a výzvy v této oblasti. Řádná implementace této směrnice si vyžádá dílčí změny trestních předpisů. Za hlavní změny lze označit výslovnou kriminalizaci jednání spočívajícího ve využití služby oběti obchodování s lidmi, zpřísnění postihu některých případů obchodování s dětmi či výslovnou úpravu tzv. non-punishment principu, tj. požadavku, aby nemuselo být vedeno trestní řízení s obchodovanou osobou pro trestný čin, kterého se tato osoba dopustila z důvodu svého podřízeného postavení, pokud nejednala zjevně nepřiměřeně. V rámci návrhu dochází rovněž ke změnám trestního zákoníku tak, aby se mohlo reagovat i na nekonsensuální šíření děl intimního charakteru, i když nemají charakter pornografického díla, pokud je takové šíření způsobilé vyvolat vážnou újmu na právech zobrazované osoby, či na šíření takovýchto děl pořízených za zneužití postavení obchodované osoby.
Zadruhé jde o změny v oblasti výkonu trestu obecně prospěšných prací a podobných institutů reagující na nedostatečně ošetřené situace spočívající např. v úrazu či vzniku škody (majetkové újmy) při výkonu tohoto druhu trestu. Návrh počítá s tím, že bude zakotvena zákonná povinnost uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost poskytovatele obecně prospěšných prací či odsouzeného za újmu na zdraví nebo za škodu vzniklou při výkonu obecně prospěšných prací. Náklady na pojištění, které poskytovatel v dané souvislosti vynaložil, budou za určitých podmínek refundovány státem.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 111.
Návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. června 2024 ve věci Spišák proti České republice (č. 13968/22), kterým bylo shledáno, že právní úprava vazby mladistvých je v otázce přezkumu trvání vazby méně příznivá než právní úprava vztahující se na dospělé obviněné.
Cílem návrhu je proto odstranit nerovné zacházení vytýkané zmíněným rozsudkem a uvést právní úpravu vazby mladistvých do souladu s článkem 14 ve spojení s článkem 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Za tímto účelem se navrhuje výslovné zakotvení periodického přezkumu vazby i v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Vazba mladistvého stíhaného pro zvlášť závažné provinění tak bude muset být přezkoumávána vždy nejpozději po 3 měsících od posledního rozhodnutí o vazbě. Pro zajištění souladu se závěry vyslovenými Evropským soudem pro lidská práva ohledně nepřípustnosti stavu, aby právní úprava vazby mladistvých byla přísnější oproti úpravě vazby obsažené v trestním řádu, se navrhuje změna i dalších ustanovení o vazbě mladistvých.
Vedle toho návrh přispívá k posílení souladu české právní úpravy s článkem 17 Evropské sociální charty, jak jej vykládá Evropský výbor pro sociální práva, neboť se jím současně zdůrazňuje zásada zvláštního zacházení s mladistvými a dětmi mladšími 15 let, které se dopustily činu jinak trestného.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk č. 61.
NÁVRH NOVELY ZÁKONA O MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCI VE VĚCECH TRESTNÍCH
Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona se předkládá k naplnění závazků České republiky vůči Evropské unii. . Cílem návrhu zákona je:
- zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (dále jen „nařízení“), kterou je třeba provést do 18. srpna 2026, a
- zajistit implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2843 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU a 2014/41/EU, směrnice Rady 2003/8/ES a rámcová rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce (dále jen „směrnice“).
Cílem nařízení je usnadnění a zrychlení přístupu policejních a justičních orgánů k elektronickým důkazům, které jsou uchovávány na území jiného státu. Dosavadní evropský rámec pro přeshraniční získávání elektronických důkazů je založen na vzájemné právní pomoci v této oblasti, která je ale pro potřeby trestního řízení nepříliš vyhovující, neboť elektronické důkazy je třeba uchovat a zajistit co nejrychleji s ohledem na jejich dočasnou a zranitelnou povahu. Proto Evropská unie přistoupila k vytvoření jednotného rámce, který umožní přímou spolupráci s přeshraničními poskytovateli služeb při získávání elektronických důkazů. Nařízení tak stanoví pravidla, na jejichž základě je orgán členského státu EU v trestním řízení oprávněn vydat evropský vydávací příkaz nebo evropský uchovávací příkaz a nařídit poskytovateli služeb, který tyto služby nabízí v Evropské unii a je usazen v jiném členském státě nebo, není-li usazen, je zastoupen zástupcem v jiném členském státě EU, aby vydal nebo uchoval pro účely trestního řízení elektronické důkazy bez ohledu na jejich umístění. Nařízení se nevztahuje na vnitrostátní případy, kdy orgány členského státu EU požadují elektronické důkazy po poskytovateli usazeném nebo zastoupeném na jeho území. V rámci adaptace je třeba upravit nový přímý způsob styku justičních orgánů s poskytovateli služeb a stanovit příslušnost justičních orgánů k vydání evropského vydávacího příkazu a k dalším předpokládaným úkonům dle nařízení. Obdobně je třeba stanovit způsob styku a příslušnost k vydání evropského uchovávacího příkazu pro policejní orgány za ingerence justičního orgánu.
Cílem směrnice je zlepšit účinnost a odolnost komunikačních toků spojených se spoluprací mezi justičními a jinými příslušnými orgány v trestních věcech v přeshraničních případech v rámci Evropské unie. Směrnice, resp. její implementační úprava, stanoví pouze způsob komunikace mezi příslušnými orgány účastnícími se justiční spolupráce ve věcech trestních, nedotýká se způsobu komunikace mezi orgány ve vnitrostátních případech nebo způsobu komunikace s osobami zúčastněnými na řízení. Vzájemná komunikace mezi orgány má podle požadavků směrnice probíhat způsobem uvedeným v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce. Podle tohoto ustanovení musí komunikace mezi příslušnými orgány členských států EU probíhat (se stanovenými výjimkami) prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.
Stejně tak i nařízení předpokládá, že příslušné orgány a poskytovatelé služeb si budou zasílat osvědčení, příkazy a další informace prostřednictvím tohoto jednotného decentralizovaného informačního systému, který je vytvářen na úrovni Evropské unie jednotně pro všechny členské státy EU. Decentralizovaný informační systém by se měl skládat z informačních systémů členských států a agentur a subjektů Evropské unie a z interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy vzájemně propojeny.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 46