PŘIDAT OBLÍBENÉ
Právní předpisy v legislativním procesu
Návrh novely trestního zákoníku a dalších souvisejících zákonů
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Návrh zákona byl předložen v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2025 a týká se zejména dvou oblastí.
Zaprvé, jde o implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1712 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, která reaguje na nové trendy a výzvy v oblasti boje proti obchodování s lidmi. Řádná implementace této směrnice, která má být implementována do 15. července 2026, si vyžádá dílčí změny právní úpravy trestních předpisů, kdy se přistupuje především k zahrnutí zneužívání náhradního mateřství, nuceného sňatku a nezákonného osvojení mezi formy vykořisťování, za jehož účelem dochází k obchodování s lidmi, ke kriminalizaci jednání spočívajícího ve vědomém využívání služeb osob, které jsou oběťmi obchodování s lidmi, jakož i k výslovnému promítnutí tzv. non-punishment principu do trestního práva. V souvislosti s problematikou obchodování s lidmi se zároveň zohledňují některá doporučení vyplývající ze závěrečné zprávy expertní skupiny Rady Evropy pro potírání obchodu s lidmi (GRETA) jakožto monitorovacího orgánu sledujícího implementaci Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi.
Zadruhé, jde o řešení stávající absence právní úpravy reakce na mimořádné situace (úraz, majetková škoda), ke kterým může dojít při výkonu trestu obecně prospěšných prací, příp. dalších trestněprávních institutů s obsahově stejnou náplní. Návrh počítá s řešením spočívajícím v zakotvení zákonné povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost poskytovatele obecně prospěšných prací či odsouzeného za újmu na zdraví nebo za majetkovou škodu vzniklou při výkonu obecně prospěšných prací, kdy náklady na pojištění, které poskytovatel v dané souvislosti vynaložil, budou refundovány státem.
Účinnost novely se navrhuje k 1. červenci 2026, část upravující problematiku reakce na mimořádné stavy vzniklé v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací pak k 1. lednu 2028.
Návrh novely zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
Návrh zákona reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 20. června 2024 ve věci Spišák proti České republice (č. 13968/22), kterým bylo shledáno, že právní úprava vazby mladistvých je v otázce přezkumu trvání vazby méně příznivá než právní úprava vztahující se na dospělé obviněné.
Cílem návrhu je proto odstranit nerovné zacházení vytýkané zmíněným rozsudkem a uvést právní úpravu vazby mladistvých do souladu s článkem 14 ve spojení s článkem 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Za tímto účelem se navrhuje výslovné zakotvení periodického přezkumu vazby i v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Vazba mladistvého tak bude muset být přezkoumávána vždy nejpozději po 3 měsících od posledního rozhodnutí o vazbě. Pro zajištění souladu se závěry vyslovenými Evropským soudem pro lidská práva ohledně nepřípustnosti stavu, aby právní úprava vazby mladistvých byla přísnější oproti úpravě vazby obsažené v trestním řádu, se navrhuje změna i dalších ustanovení o vazbě mladistvých.
Vedle toho návrh přispívá k posílení souladu české právní úpravy s článkem 17 Evropské sociální charty, neboť se jím současně zdůrazňuje zásada zvláštního zacházení s mladistvými a dětmi mladšími 15 let, které se dopustily činu jinak trestného.
Účinnost novely se navrhuje k 1. lednu 2027.
Návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu v rámci boje proti organizované trestné činnosti, porušování mezinárodních sankcí, legalizaci výnosů z trestné činnosti a související trestné činnosti a o změně dalších souvisejících zákonů (zákon o odčerpání majetku protiprávního původu).
Návrh zákona byl předložen v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2025, a to jednak ke splnění úkolu uloženého vládou ČR usnesením č. 621 ze dne 23. srpna 2023, tedy k řešení problematiky tzv. průtokových účtů v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti, jednak k provedení čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku.
Cílem návrhu zákona je rozšířit možnosti odčerpání majetku protiprávního původu zjištěného v trestním řízení.
Za splnění stanovených podmínek bude takový majetek nově možné odčerpat ve zvláštním řízení navazujícím na ukončené trestní řízení, které bylo vedeno o některém z taxativně vymezených závažných trestných činů majetkové povahy a v němž byl zjištěn podezřelý majetek, který nebylo možné v trestním řízení samotném postihnout. Podmínkou odčerpání majetku ve zvláštním řízení nebude odsouzení pachatele trestného činu, o němž se vedlo původní trestní řízení, ani prokázání spojitosti předmětného majetku s takovým nebo jiným konkrétním trestným činem, což je zvlášť významné v případě tzv. průtokových účtů. Majetek bude možné odčerpat, pokud soud na základě všech konkrétních okolností případu dojde k závěru, že jde o majetek protiprávního původu.
NÁVRH NOVELY ZÁKONA O MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCI VE VĚCECH TRESTNÍCH
Vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona se předkládá k naplnění závazků České republiky vůči Evropské unii. . Cílem návrhu zákona je:
- zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (dále jen „nařízení“), kterou je třeba provést do 18. srpna 2026, a
- zajistit implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2843 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU a 2014/41/EU, směrnice Rady 2003/8/ES a rámcová rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce (dále jen „směrnice“).
Cílem nařízení je usnadnění a zrychlení přístupu policejních a justičních orgánů k elektronickým důkazům, které jsou uchovávány na území jiného státu. Dosavadní evropský rámec pro přeshraniční získávání elektronických důkazů je založen na vzájemné právní pomoci v této oblasti, která je ale pro potřeby trestního řízení nepříliš vyhovující, neboť elektronické důkazy je třeba uchovat a zajistit co nejrychleji s ohledem na jejich dočasnou a zranitelnou povahu. Proto Evropská unie přistoupila k vytvoření jednotného rámce, který umožní přímou spolupráci s přeshraničními poskytovateli služeb při získávání elektronických důkazů. Nařízení tak stanoví pravidla, na jejichž základě je orgán členského státu EU v trestním řízení oprávněn vydat evropský vydávací příkaz nebo evropský uchovávací příkaz a nařídit poskytovateli služeb, který tyto služby nabízí v Evropské unii a je usazen v jiném členském státě nebo, není-li usazen, je zastoupen zástupcem v jiném členském státě EU, aby vydal nebo uchoval pro účely trestního řízení elektronické důkazy bez ohledu na jejich umístění. Nařízení se nevztahuje na vnitrostátní případy, kdy orgány členského státu EU požadují elektronické důkazy po poskytovateli usazeném nebo zastoupeném na jeho území. V rámci adaptace je třeba upravit nový přímý způsob styku justičních orgánů s poskytovateli služeb a stanovit příslušnost justičních orgánů k vydání evropského vydávacího příkazu a k dalším předpokládaným úkonům dle nařízení. Obdobně je třeba stanovit způsob styku a příslušnost k vydání evropského uchovávacího příkazu pro policejní orgány za ingerence justičního orgánu.
Cílem směrnice je zlepšit účinnost a odolnost komunikačních toků spojených se spoluprací mezi justičními a jinými příslušnými orgány v trestních věcech v přeshraničních případech v rámci Evropské unie. Směrnice, resp. její implementační úprava, stanoví pouze způsob komunikace mezi příslušnými orgány účastnícími se justiční spolupráce ve věcech trestních, nedotýká se způsobu komunikace mezi orgány ve vnitrostátních případech nebo způsobu komunikace s osobami zúčastněnými na řízení. Vzájemná komunikace mezi orgány má podle požadavků směrnice probíhat způsobem uvedeným v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce. Podle tohoto ustanovení musí komunikace mezi příslušnými orgány členských států EU probíhat (se stanovenými výjimkami) prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.
Stejně tak i nařízení předpokládá, že příslušné orgány a poskytovatelé služeb si budou zasílat osvědčení, příkazy a další informace prostřednictvím tohoto jednotného decentralizovaného informačního systému, který je vytvářen na úrovni Evropské unie jednotně pro všechny členské státy EU. Decentralizovaný informační systém by se měl skládat z informačních systémů členských států a agentur a subjektů Evropské unie a z interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy vzájemně propojeny.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 993
NÁVRH NOVELY TRESTNÍHO ŘÁDU A DALŠÍCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ
Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 1. července 2024 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Tento návrh má za cíl posílit ochranu zájmů České republiky na řádné činnosti zpravodajských služeb a na ochraně informací o nich i informací jimi vytvářených. Sledovaného cíle se navrhuje dosáhnout několika dílčími změnami trestních předpisů:
- Zvláštní soudní příslušnost Krajského soudu v Praze k vymezeným trestným činům
Navrhuje se upravit zvláštní věcnou a místní příslušnost Krajského soudu v Praze pro projednávání vymezených „zpravodajských věcí“, která umožní koncentraci těchto věcí u jednoho krajského soudu, u něhož pak bude jednodušší zajistit jak jeho technickou vybavenost, tak i proškolení soudců, čímž bude zajištěna jejich znalost prostředí a způsobu práce zpravodajských služeb.
- Vyloučení laických přísedících pro řízení o těchto trestných činech
Aby byl co nejvíce omezen okruh osob, které se seznamují s metodami práce zpravodajských služeb a s dalšími informacemi, u nichž je dán zájem na jejich utajení, vylučují se z projednávání zpravodajských věcí přísedící, pokud jsou zpravodajské věci projednávány v senátním obsazení; věc v těchto případech projedná senát složený ze tří soudců.
- Vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení
Vyloučit veřejnost z účasti na hlavním líčení lze již dnes pro možné ohrožení utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků. Nově by se tak možné ohrožení důvěrnosti činnosti zpravodajských služeb zařadilo mezi výčet výše uvedených důvodů.
Účinnost novely se navrhuje k 1. 1. 2026.
Novela trestního řádu, trestního zákoníku a některých dalších zákonů
Vláda schválila návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, jejímž hlavním cílem je umožnit, aby bylo prostřednictvím trestních sankcí možné odčerpat i majetek, který je součástí společného jmění manželů, což dnes dobře možné není.
Návrh upravující několik tematických okruhů dále směřuje na zajištění naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a z mezinárodního práva a na odstranění dílčích nedostatků trestních předpisů, které vyplynuly z praxe.
Vedle umožnění odčerpání majetku, který je součástí společného jmění manželů, návrh zejména:
- transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU) 2024/1226 ze dne 24. dubna 2024 o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie a změně směrnice (EU) 2018/1673 (směrnici o porušení tzv. mezinárodních sankcí) a v souladu s ní zejména zavádí možnost prostřednictvím trestních sankcí odčerpat majetek, který je předmětem mezinárodní sankce,
- upravuje skutkové podstaty válečných zločinů v souvislosti se sjednáním Lublaňsko-Haagské úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných zločinů podle mezinárodního práva,
- s ohledem na vývoj informačních a telekomunikačních technologií modernizuje jednak podmínky pro provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a jednak pravidla uchovávání zvukových nebo obrazových záznamů pořízených o úkonech trestního řízení, nahlížení do takových záznamů a pořizování jejich kopií.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 854