Právní předpisy v legislativním procesu
Návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu v rámci boje proti organizované trestné činnosti, porušování mezinárodních sankcí, legalizaci výnosů z trestné činnosti a související trestné činnosti a o změně dalších souvisejících zákonů (zákon o odčerpání majetku protiprávního původu).
Návrh zákona byl předložen v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2025, a to jednak ke splnění úkolu uloženého vládou ČR usnesením č. 621 ze dne 23. srpna 2023, tedy k řešení problematiky tzv. průtokových účtů v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti, jednak k provedení čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku.
Cílem návrhu zákona je rozšířit možnosti odčerpání majetku protiprávního původu zjištěného v trestním řízení.
Za splnění stanovených podmínek bude takový majetek nově možné odčerpat ve zvláštním řízení navazujícím na ukončené trestní řízení, které bylo vedeno o některém z taxativně vymezených závažných trestných činů majetkové povahy a v němž byl zjištěn podezřelý majetek, který nebylo možné v trestním řízení samotném postihnout. Podmínkou odčerpání majetku ve zvláštním řízení nebude odsouzení pachatele trestného činu, o němž se vedlo původní trestní řízení, ani prokázání spojitosti předmětného majetku s takovým nebo jiným konkrétním trestným činem, což je zvlášť významné v případě tzv. průtokových účtů. Majetek bude možné odčerpat, pokud soud na základě všech konkrétních okolností případu dojde k závěru, že jde o majetek protiprávního původu.
Návrh novely nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví seznam zakázaných látek s hormonálním účinkem
Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 17. prosince 2024 do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 454/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší množství, a co se pro účely trestního zákoníku považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem, ve znění pozdějších předpisů.
Tento legislativní návrh cílí na zajištění adekvátního postihu neoprávněného nakládání s nově v praxi odhalenými látkami s anabolickými a jinými hormonálními účinky, které jsou často zneužívány pro doping v profesionálním a amatérském sportu i v soukromé sféře a jsou možným zdrojem příjmů pro struktury organizovaného zločinu. Existující seznam zakázaných látek se tak navrhuje rozšířit přibližně o 20 látek s hormonálním účinkem, které vznikly nebo se rozšířily od poslední novely tohoto nařízení vlády v roce 2021 a k jejichž zneužívání ve společnosti dochází. Neoprávněné nakládání s těmito látkami ve větším množství tak po schválení tohoto návrhu bude možné postihnout jako trestný čin výroby a jiného nakládání s látkami s hormonálním účinkem podle § 288 trestního zákoníku.
Účinnost novely se navrhuje k 1. 7. 2025.
NÁVRH NOVELY ZÁKONA O MEZINÁRODNÍ JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCI VE VĚCECH TRESTNÍCH
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona se předkládá k naplnění závazků České republiky vůči Evropské unii. Cílem návrhu zákona je:
- zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (dále jen „nařízení“), kterou je třeba provést do 18. srpna 2026, a
- zajistit implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2843 ze dne 13. prosince 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU a 2014/41/EU, směrnice Rady 2003/8/ES a rámcová rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, 2003/577/SVV, 2005/214/SVV, 2006/783/SVV, 2008/909/SVV, 2008/947/SVV, 2009/829/SVV a 2009/948/SVV, pokud jde o digitalizaci justiční spolupráce (dále jen „směrnice“).
Cílem nařízení je usnadnění a zrychlení přístupu policejních a justičních orgánů k elektronickým důkazům, které jsou uchovávány na území jiného státu. Dosavadní evropský rámec pro přeshraniční získávání elektronických důkazů je založen na vzájemné právní pomoci v této oblasti, která je ale pro potřeby trestního řízení nepříliš vyhovující, neboť elektronické důkazy je třeba uchovat a zajistit co nejrychleji s ohledem na jejich dočasnou a zranitelnou povahu. Proto Evropská unie přistoupila k vytvoření jednotného rámce, který umožní přímou spolupráci s přeshraničními poskytovateli služeb při získávání elektronických důkazů. Nařízení tak stanoví pravidla, na jejichž základě je orgán členského státu EU v trestním řízení oprávněn vydat evropský vydávací příkaz nebo evropský uchovávací příkaz a nařídit poskytovateli služeb, který tyto služby nabízí v Evropské unii a je usazen v jiném členském státě nebo, není-li usazen, je zastoupen zástupcem v jiném členském státě EU, aby vydal nebo uchoval pro účely trestního řízení elektronické důkazy bez ohledu na jejich umístění. Nařízení se nevztahuje na vnitrostátní případy, kdy orgány členského státu EU požadují elektronické důkazy po poskytovateli usazeném nebo zastoupeném na jeho území. V rámci adaptace je třeba upravit nový přímý způsob styku justičních orgánů s poskytovateli služeb a stanovit příslušnost justičních orgánů k vydání evropského vydávacího příkazu a k dalším předpokládaným úkonům dle nařízení. Obdobně je třeba stanovit způsob styku a příslušnost k vydání evropského uchovávacího příkazu pro policejní orgány za ingerence justičního orgánu.
Cílem směrnice je zlepšit účinnost a odolnost komunikačních toků spojených se spoluprací mezi justičními a jinými příslušnými orgány v trestních věcech v přeshraničních případech
v rámci Evropské unie. Směrnice, resp. její implementační úprava, stanoví pouze způsob komunikace mezi příslušnými orgány účastnícími se justiční spolupráce ve věcech trestních, nedotýká se způsobu komunikace mezi orgány ve vnitrostátních případech nebo způsobu komunikace s osobami zúčastněnými na řízení. Vzájemná komunikace mezi orgány má podle požadavků směrnice probíhat způsobem uvedeným v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce. Podle tohoto ustanovení musí komunikace mezi příslušnými orgány členských států EU probíhat (se stanovenými výjimkami) prostřednictvím decentralizovaného informačního systému.
Stejně tak i nařízení předpokládá, že příslušné orgány a poskytovatelé služeb si budou zasílat osvědčení, příkazy a další informace prostřednictvím tohoto jednotného decentralizovaného informačního systému, který je vytvářen na úrovni Evropské unie jednotně pro všechny členské státy EU. Decentralizovaný informační systém by se měl skládat z informačních systémů členských států a agentur a subjektů Evropské unie a z interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy vzájemně propojeny.
NÁVRH NOVELY TRESTNÍHO ŘÁDU A DALŠÍCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ
Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 1. července 2024 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Tento návrh má za cíl posílit ochranu zájmů České republiky na řádné činnosti zpravodajských služeb a na ochraně informací o nich i informací jimi vytvářených. Sledovaného cíle se navrhuje dosáhnout několika dílčími změnami trestních předpisů:
- Zvláštní soudní příslušnost Krajského soudu v Praze k vymezeným trestným činům
Navrhuje se upravit zvláštní věcnou a místní příslušnost Krajského soudu v Praze pro projednávání vymezených „zpravodajských věcí“, která umožní koncentraci těchto věcí u jednoho krajského soudu, u něhož pak bude jednodušší zajistit jak jeho technickou vybavenost, tak i proškolení soudců, čímž bude zajištěna jejich znalost prostředí a způsobu práce zpravodajských služeb.
- Vyloučení laických přísedících pro řízení o těchto trestných činech
Aby byl co nejvíce omezen okruh osob, které se seznamují s metodami práce zpravodajských služeb a s dalšími informacemi, u nichž je dán zájem na jejich utajení, vylučují se z projednávání zpravodajských věcí přísedící, pokud jsou zpravodajské věci projednávány v senátním obsazení; věc v těchto případech projedná senát složený ze tří soudců.
- Vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení
Vyloučit veřejnost z účasti na hlavním líčení lze již dnes pro možné ohrožení utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků. Nově by se tak možné ohrožení důvěrnosti činnosti zpravodajských služeb zařadilo mezi výčet výše uvedených důvodů.
Účinnost novely se navrhuje k 1. 1. 2026.
Novela trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů
Vláda dne 13. 11. 2024 schválila návrh novely trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů.
Návrh změn trestních předpisů reaguje na závazky z programového prohlášení vlády, které směřují k rozšiřování konceptu restorativní justice, k rozšiřování aplikace alternativních sankcí či k řešení otázek postihu za tzv. bagatelní kriminalitu. Návrh se ale neomezuje pouze na problematiku spjatou s trestáním jednání nižší společenské škodlivosti, ale přichází i se změnami týkajícími se závažnějších trestných činů, kdy v některých případech přichází i se zpřísněním trestní represe, včetně toho, že zavádí i trestnost jednání, která dnes trestním právem postihována nejsou. Smyslem návrhu je tak přispět k tomu, aby prostředky trestního práva byly užívány adekvátně a pouze v těch případech a v takové míře, ve které je to nezbytné.
Návrhem dochází ke změnám jak obecných podmínek pro ukládání trestů, tak dochází ke změnám ve zvláštní části trestního zákoníku, kde dochází na jednu stranu k přehodnocení potřeby některá jednání nadále trestat či je trestat v takové míře jako dnes, na druhou stranu se reaguje na společenský vývoj, a tak některá jednání se navrhuje kriminalizovat více.
- Ke změnám tak dochází zejména u peněžitého trestu, který bude možné uložit za kterýkoli trestný čin, byť ne vždy jako trest samostatný, a ke změnám u trestu zákazu plnění veřejných zakázek a zákazu přijímání dotací, které bude možné uložit i osobám fyzickým. Reagujeme i na problém tzv. kumulace trestů, kdy jsou pachatelům opakovaně ukládány alternativní tresty, a pachatelé pak po jejich přeměně vykonávají poměrně dlouhý trest – zde jednak zajišťujeme rychlou reakci na spáchání trestného činu v době po předchozím odsouzení k alternativnímu trestu, jednak umožňujeme uložení krátkodobého nepodmíněného trestu i trestním příkazem a dále umožňujeme uložení trestu i pod dolní hranicí trestní sazby.
- Ke snížení represe dochází zejména u trestného činu zanedbání povinné výživy, který navrhujeme omezit pouze na případy, kdy je v důsledku neplacení výživného vyživovaná osoba vystavena nebezpečí nouze, ke snížení trestních sazeb pak dochází u recidivní krádeže a u propagace terorismu on-line. K výrazným změnám, které přesahují i oblast trestního práva, dochází u drogové delikvence, kde se jednak zajišťuje privilegovaný postih i pro zpracování konopí pro vlastní potřebu a dále se posouvá samotná hranice mezi trestným činem a přestupkem a část takovéhoto samopěstování se zcela legalizuje.
- Návrh přichází i se zavedením některých nových trestných činů (činnost pro cizí moc, postih nekonsensuální, zejména deepfake, pornografie). Návrh počítá i se zvýšeným postihem za tzv. předsudečné trestné činy, kde se takto má postihnout jednak předsudek i vůči jiným skupinám osob, než které jsou dnes v trestním zákoníku uvedeny (relevantní má být předsudek vůči jakékoli skupině osob určené nějakými znaky; tj. nejde o náhodný shluk určitých osob), zároveň se nenávistný motiv doplňuje jako kvalifikační okolnost i u některých trestných činů, kde dnes obsažen není.
Návrh obsahuje i změny v oblasti trestního práva procesního, neboť trestní řízení by mělo být, pokud možno, rychlé a efektivní a nemělo by být zbytečně prodlužováno a prodražováno, je-li zřejmé, že nelze prokázat rozhodné skutečnosti o vině – zde je třeba upozornit např. na zakotvení nového důvodu pro zastavení trestního řízení, neboť nelze akceptovat stav, kdy jsou před soud stavěny osoby v situaci, kdy lze předpokládat, že dojde ke zproštění obžaloby pro nedostatek důkazů, nebo na nové postupy v rámci trestního řízení vedeného proti právnickým osobám.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 861.
Novela trestního řádu, trestního zákoníku a některých dalších zákonů
Vláda schválila návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, jejímž hlavním cílem je umožnit, aby bylo prostřednictvím trestních sankcí možné odčerpat i majetek, který je součástí společného jmění manželů, což dnes dobře možné není.
Návrh upravující několik tematických okruhů dále směřuje na zajištění naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a z mezinárodního práva a na odstranění dílčích nedostatků trestních předpisů, které vyplynuly z praxe.
Vedle umožnění odčerpání majetku, který je součástí společného jmění manželů, návrh zejména:
- transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU) 2024/1226 ze dne 24. dubna 2024 o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie a změně směrnice (EU) 2018/1673 (směrnici o porušení tzv. mezinárodních sankcí) a v souladu s ní zejména zavádí možnost prostřednictvím trestních sankcí odčerpat majetek, který je předmětem mezinárodní sankce,
- upravuje skutkové podstaty válečných zločinů v souvislosti se sjednáním Lublaňsko-Haagské úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných zločinů podle mezinárodního práva,
- s ohledem na vývoj informačních a telekomunikačních technologií modernizuje jednak podmínky pro provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a jednak pravidla uchovávání zvukových nebo obrazových záznamů pořízených o úkonech trestního řízení, nahlížení do takových záznamů a pořizování jejich kopií.
Návrh je v Poslanecké sněmovně projednáván jako tisk 854